Na politické scéně České republiky dochází v posledních měsících k zásadnímu přeskupení sil. Zatímco na levici zhasíná hvězda sociální demokracie, do stejně nicotných pozic se začíná po vyloučení Václava Klause ml. propadat i původně pravicová ODS.
Důvěra, kterou dostala od voličů před deseti lety nově vzniklá TOP09 se ukázala jako neopodstatněná. Původně sympatičtí Starostové a nezávislí, kteří měli přinést do celostátní politiky dotek „první linie“ se připojili k salonním intelektuálům a tím ke svému konci. KSČ, o které ti, kteří zabránili na začátku 90. let její rozpuštění, najednou tvrdí, že měla být pro své nezměněné ideologické postoje dávno zrušena, skutečně jede posledních 30 let stejnou notu, za jejíhož znění nenápadně vyklízí pozice.
Pominu to, že ti, kteří existenci KSČ(m) obhajovali tehdy nám, kdo jsme měli opačný názor, tvrdě spílali a vysmívali se nám. V každém případě KSČM nyní sama usiluje o svůj odchod do záhrobí, kterému by ovšem předcházelo dostatečně lukrativní zobchodování jejího paláce vhodně umístěného na ulici jménem „Politických vězňů“. KDU-ČSL, která náhle tvrdí, že s Římsko-katolickou církví nemá nic společného, sama její osud následuje. Jako temný oblak se nad KDU-ČSL i nad Římskokatolickou církví vznáší otázka prapodivně politicky „zahraných“ restitucí, kdy právní a ústavní pořádek byl poté, co se roztáhl jak žvýkačka Pedro po celodenním žmoulání údajně zachován, ale pachuť umělohmotné gumy v ústech zůstala. Protože pochyby o právu a zejména spravedlnosti vždy přinášejí nedůvěru v systém práva a nastolují možnosti handrkování se o jeho účelové použití, není divu, že podle hesla „na hrubý pytel hrubá záplata“ se zjevila otázka „zdanění“ církevních restitucí, což je z hlediska právní teorie prostě nesmysl, z hlediska politické reality to je vyjádření všeobecně panujícího pocitu, že „když jste nás doběhli a protlačili jste si něco, tak my vás zase doběhneme zpět.“ Jak za těchto podmínek se chce KDU-ČSL vztahovat k Bohu a pasovat se na nositelku křesťanských hodnot, věru nechápu.
Možná by těm „křesťanským hodnotám“ mohla posloužit v rámci modelu prvních křesťanských komunit: to ovšem v roli římské státní moci, nahánějící první křesťany do cirků mezi dravou zvěř, nikoliv coby prvních křesťanů samotných. Pak zde máme ještě projekt Věci Veřejné 0.3, který se ve verzi 0.1 jmenoval svým původním názvem, ve verzi 0.2 Úsvit Tomia Okamury a 0.3 SPD. I zde dochází k posunu: zatímco Věci veřejné pohřbil osobně zakladatel hnutí Vít Bárta, Úsvit pohřbilo kolektivní centrální vedení, které se proti T. Okamurovi vzbouřilo. Jmenovaný, jemuž nelze upřít vysokou míru kreativního politického pragmatismu ovšem ve svém dalším projektu krutě podcenil skutečnost, že skákat nahým pozadím o obličeje nelze nejen vlastní věrchušce, leč dupat není možno ani pro lidu prostém, protože ten má tendenci volně uchopit řemdichy a palcáty a s vedením naložit v nejlepší tradici pražských defenestrací; což je ovšem vývoj, který nás ještě u tohoto politického subjektu čeká.
Poslední součástí politického pole je hnutí ANO, vyznačující se bravurním marketingem a využívající především skutečnosti, že opravdu není koho volit. Heslo „ANO, bude líp“ zní ve skutečnosti „Větší průsery už nebudou“. Což český voliči s úlevou přijme – a nelze se mu divit a již vůbec ne jej za to obviňovat.
Výsledkem tohoto potácivého politického spektra jsou jednotlivé výkřiky do tmy, k nimž můžeme směle přiřadit vyloučení Václava Klause mladšího z ODS. Připomeňme, že známé heslo „kdo neumí – učí“ dostalo další pokračování, totiž „a kdo neumí ani učit, sedí v etických komisích a vylučuje“. Případně též sedí v partajních vejborech.
Jak vidno, zcela se rozpadlo pravo-levé spektrum politických stran, které je dále marginalizováno na příklad úplným rozvalem Svobodných, kteří pravděpodobně již brzo skončí coby libertariánské křídlo Antify a sloučí se s Piráty. Co těch se týká, čekám jen, kdy unikne nějaké video s jeho protagonisty, kdy v obdobných polohách jako svého času Matěj Holan budou v sadomasochistické extázi křičet „I want more“. Zatím jsem z jejich činnosti zaregistrovala pouze hlášení v metru k výročí našeho vstupu do NATO, k čemuž citelně postrádám rozdávání mávátek.
Za této zcela neutěšené situace pootvírá škvírku dveří, vedoucích na politickou scénu, „Alternativa pro Českou republiku 2017“. Ano, je to strana s asi sedmi členy, mající za sebou jen několik neúspěšných senátních voleb Petra Hampla a Martina Konvičky. Prohlašuji, že nikdy více členů mít nebude. Protože je jen platformou, na které se schází p ř á t e l é, kteří se na to vše shora popsané už prostě nemohou dívat. Pamatujete si na tu krásnou scénu z básníků, kdy Štěpánek dodává Kendymu slogan pro jeho autopůjčovnu? „Jediné auto, které ti nikdy nezestárne je to, které nevlastníš – které si půjčíš.“ Stejně tak Alternativa pro Českou republiku 2017 je „pouhou“ platformou. Má to výhody: není koho a kde velrybařit. Vedení si nejde po krku a zanikly vnitrostranické boje. Není ani koho uplácet... V posledních několika měsících pilně zasedalo konkláve Alternativy a ve vzájemné shodě vytvořilo kandidátku do Evropského parlamentu, kterou dnes oficiálně předložilo na Ministerstvu vnitra. Tuto kandidátku vedu já, avšak není to kandidátka ani jednoho muže, ani jedné ženy. Je to kandidátka vyvážených osobností, mezi kterými – bez ohledu na pořadí – nenajdete „slabý kus“. To, na čem se všechny osobnosti na kandidátce a politická hnutí i neformální uskupení, které své zástupce na kandidátku vyslali, jsou tyto:
- Dost bylo Evropské unie. Pokud má EU nadále existovat a my máme být jejími členy, musí se vrátit zpět před Lisabonskou smlouvu, ne-li ještě dále. Chceme spolu obchodovat jako partneři, nikoliv být peskováni jako malé děti. Chceme si zase vládnout sami.
- Dost bylo islámu. Je to ideologie, která pod záminkou náboženství porušuje základní pilíře evropského práva a lidských práv.
- Dost bylo migrantů – nekontrolované a nekontrolovatelné síly, trojského koně ohrožujícího Evropu jak po stránce ekonomické, tak její vlastní identitu.
- Dost bylo multikulturalismu. Jsme Češi, chceme jimi zůstat a vlastní národní identitu přejeme i všem ostatním evropským národům.
- Našimi přáteli jsou země V4 a s nadějí se díváme na projekt Trojmoří.
(více o programu na www.apcr.cz)
Ačkoliv Alternativa pro Českou republiku se jeví být formálně slabá a neúčinná, její síla je v obrovském množství lidí, kteří ji formálně i neformálně podporují, kteří jsou součástí jejího mentálního cloudu.
Patří k nim zakládaná nová strana „Liga svobody“, reprezentovaná na kandidátce Alternativy Milanem Vodičkou, Miroslavem Červenkou, Tomášem Houškou, Irenou Steinhauserovou a Františkem Petríkem. Ve svém prohlášení uvádějí:
„Alternativa pro Českou republiku 2017, vedená Klárou Samkovou na volební kandidátce do europarlamentu 2019 reprezentuje mnoho hodnot, které sdílí i zakladatelé strany Liga svobody. Jedná se zejména o sdílení programových cílů obsažených ve slovech: Svoboda, Svrchovanost, Demokracie a Tradice. Nechceme Evropu naplňovanou hloupými regulacemi bruselských úředníků, jejich nesmyslnými kvótami a zbytečnými eurobuzeracemi. Zakladatelé Ligy svobody se shodují s Klárou Samkovou i v jejím boji proti kolektivistickým a aktivistickým ideologiím, proti cenzuře a mediální manipulaci.“
Politické hnutí „Slušní lidé“ ústy svého místopředsedy Richarda Nováka vzkazují:
„Slušní lidé je politické hnuti, které vzniklo v Brně a jak plyne i ze samotného názvu, chceme oslovit všechny slušné spoluobčany. I naší zásluhou se již nedostalo na radnici hnutí „Žít Brno“ a jeho kontroverzní představitelé jako je Matěj Holan. Nadále chceme, aby se udržovaly hodnoty, podle nichž je rodina tvořena mužem, ženou a dětmi. Nenecháme nikoho urážet naši vlast. Chceme, aby se vláda vrátila plně do rukou nás, občanů. I proto jdeme do eurovoleb na kandidátce Alternativa pro Českou republiku a podporujeme Kláru Samkovou. Jsme všichni vlastenci a chceme se podílet na Velké evropské revoluci!“
„Jednotní – alternativa pro patrioty“ prokázali, že svět se hne, kam se síla napře. Vždyť kdo jiný by dokázal zaregistrovat nový politický subjekt ani ne za čtrnáct dnů? Jejich dva členové, Lubomír Volný a Marian Bojko voličům Alternativy vzkazují:
“Tato země a její národ potřebuje projít sjednocením. Sjednocením všech lidí a politických sil, které to myslí upřímně s budoucností našich dětí a dětí našich dětí. Než mít jistotu znovuzvolení ve straně, která se nechala oloupit o své ideály a stala se jen dalším z mnoha center politického byznisu a lobbování, tak to raději budeme znovu riskovat vlastní budoucnost s něčím lepším a čistším. Vždyť existuje alternativa ke zlomené páteři a 30 stříbrným! My jsme jednu takovou alternativu vytvořili a s další podobnou alternativou spojíme své síly, protože pouze jednotní máme šanci. Tato země opět potřebuje Svatoplukovy pruty. Žádná jiná alternativa neexistuje.“
Alternativa pro Českou republiku 2017 a její přátelé, souputníci, podporovatelé, voliči vkročili na politickou scénu a nehodlají z ní odejít. Postavení kandidátky je jen prvním krokem k dalším politickým aktivitám. Víme, že negativní vymezení se je málo, ale když se valí lavina, je nejdříve ji potřeba zastavit. Jdeme na to!
jménem Alternativy pro Českou republiku 2017
Klára A. Samková, vedoucí kandidátky do Evropského parlamentu
za všechny kandidující subjekty a nezávislé členy kandidátky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
