Dále upozornil na nutnost zvládnutí krize na Ukrajině, které vyžaduje evropskou jednotu a mimořádně hlubokou spolupráci. Důležitým tématem bylo také pokračování ve spolupráci se státy střední Evropy, zejména v rámci Visegrádské skupiny.
 

Vážený pane ministře, vážené paní velvyslankyně a páni velvyslanci, dámy a pánové,

poprvé mám tu čest předstoupit před Vás jako předseda vlády České republiky, tedy orgánu ústavně odpovědného za provádění zahraniční politiky.

Česká republika je v mezinárodním kontextu spíše menší zemí, a obhajoba našich zájmů, tedy hlavní poslání zahraniční služby, tak naráží na přirozené limity dané omezenými zdroji, ať již lidskými, finančními, obrannými či informačními, stejně jako naší geografickou polohou. Naštěstí ovšem Česká republika nemusí a vlastně dnes ani nemůže své zájmy prosazovat samostatně a izolovaně. Může se spolehnout na své pevné zakotvení v geopolitickém prostoru, který představuje přirozenou arénu pro realizaci naší zahraniční politiky. Za klíčové komponenty, stavební pilíře či soustředné kruhy tohoto prostoru považuji střední Evropu, Evropskou unii a něco, co bych zjednodušeně nazval euroatlantickým civilizačním prostorem.

Nejprve mi dovolte nastínit vizi našeho působení v EU. Vláda České republiky od počátku svého fungování deklarovala změnu přístupu k našemu členství v Unii. Máme jasný a pozitivně formulovaný evropský program. Minulost se nebude opakovat – evropská integrace koalici a vládu neštěpí, ale spojuje. Vláda v současné době definuje komplexní přístup ČR k EU a připravuje novou Koncepci působení ČR v EU, kterou bychom měli dokončit v říjnu tohoto roku.