Ceny pražských bytů rostou dlouhodobě rychleji než místní průměrná mzda. V důsledku tohoto vývoje přestává být bydlení v metropoli dostupné i pro střední třídu. Jsem přesvědčen, že nepříznivý trend může zastavit pouze magistrát. Například obnovou chudého fondu městských bytů, kterou nejen přispěje ke zvýšení počtu bytových jednotek na svém území, ale také posílí svou pozici na poli bytové politiky. V následující sérii komentářů chci nastínit, jak navýšení městského bytového fondu dosáhnout.

Přemrštěné ceny

V rámci středoevropského regionu patří pražské byty k nejdražším vůbec. Vyplývá to z posledního přehledu dostupnosti bydlení, který zpracovává Central Group. Zatímco obyvatele Berlína vyjde koupě bytu o výměře 70 m2 na osm průměrných hrubých ročních platů, Pražané na něj musí za stejných podmínek šetřit 14,2 roku.

Problematická je i dostupnost komerčního nájemního bydlení. Pronajímatelé obvykle požadují při první platbě také úhradu kauce ve výši dvou nájmů. Náhlý výdaj v řádu několika desítek tisíc pro mnohé představuje neúnosný zásah do rodinného rozpočtu.

Další neveselé statistiky

Co žene ceny bytů rychlým tempem vzhůru? Jednou z příčin je neustále se zvyšující bytový deficit. Přirozený rozvoj metropole si žádá výstavbu přibližně 10 000 bytových jednotek ročně, tuto potřebu však město už několik let naplňuje průměrně pouze z jedné čtvrtiny. Kumulativně Praze v současnosti chybí už 20 000 bytů, a pokud bychom touto rychlostí stavěli i nadále, dopracovali bychom se v roce 2030 k deficitu ve výši 100 000 bytů.