Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, pěje se v jednom dnes již historickém kupletu, který se stal dávno sváteční hymnou. Rozdíl je jen v tom, že kromě socialistických Vánoc, máme dnes zase Ježíška. Tento je orámován romantickými a sladkobolnými melodiemi, které se úporně opakují rok co rok, speciálním vysíláním všech myslitelných stanic, smradem kominíčků a mihotavým světlem svící. Vůni Vánoc a pachu peněz neodolali ani takoví velikáni jako byl John Lennon či je Bob Dylan, nebo že by to byli takoví věřící? Svatej Klaus se nám nakonec nijak moc nechytil, snad kromě nadnárodních řetězců. Lid to tak chce a cítí.
Žně vypuknou nejen televizákům a rozhlasákům, ale především obchodu. Ač v krizi, omezeni příležitostmi a financemi, vyrážejí rozdráždění spotřebitelé nakupovat. Limitováni okolnostmi způsobené koronakrizí investují do svých ratolestí a milých nemalé částky. Výsledky se dostaví po proběhlé sváteční večeři a předání dárků pod stromečkem. V této činnosti zvlášť vynikají prarodiče, kteří často zachází až hranice za svých možností. Odměnou jsou rozzářená kukadla zúčastněných a další zvýšení nároků. Po rozbalení dárků následuje po orgastická siesta. Podle toho jak rozhodnou mocní carové, v českém provedení Měsíčci, budou možná i jahody sice přivezené z Kanárů či jižního Španělska, ale pouze a jen ze supermarketů, které zůstávají otevřené jako vždy až jako poslední.
Povánoční období nastává jen co se znovu otevřou krámy. Nespokojenci s dárky, které vynalézavě vyzbrojí darující i účtem, odcházejí provádět směnu, kdy si obyčejně ještě něco, málo připlatí, ale i malý zisk je zisk pro všechny zúčastněné strany. Po Novém roce se najdou i někteří, kteří se cítí uspokojeni a nenápadně se chlubí. Ale už se zase těšíme na nového Jéžíška.
Naše národy, ale nejen ony, se o Vánocích rovněž věnují tradičně sexu. Jak je libo, ale očekává se to. Mnozí někdy i nějakému netradičnímu. Někdo povinně, někdo nakonec přece, někdo opakovaně a někdo i z lásky. To ještě nikomu neublížilo. Tradice je tradice.
Vánoce jsou prý svátky štěstí a veselí. Jak pro koho. Většina z nás vše prožívá ve stresu a pak si zhluboka oddechne, když už je konečně po nich. To nás ale ještě čeká Nový rok. Nevázané a nelíčené veselí si necháme napříště. Teď si popřejme hlavně klidu.
Karel Protiva, Kladno
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
