Nedávno se také ministr Chládek (pro mě překvapivě) souhlasně vyjádřil k nošení šátků. O to víc mne udivilo, že by mu ale vadilo zahalování tváře. Zdá se, že se ministr rozhodl stát se arbitrem v této otázce. Myslím, že celá diskuse je velmi zavádějící. Nelíbí se mi, že v těchto debatách je škola redukována pouze na barák, ve kterém se snad předávají jenom neutrální informace a znalosti. Škola je přece prostor, který formuje osobnosti mladých lidí nejen po odborné stránce, ale také jejich morální a duševní rozvoj. Je to její poslání, které je s ní spojeno od dob zavedení povinné školní docházky Marií Terezií koncem 18. století, a na které škola nemůže rezignovat. Říká se tomu výchova. Koneckonců rodiče, kteří dávají přednost domácímu vzdělání, tak činí především proto, že chtějí v morální sféře působit na děti jinak, než jak nabízí české veřejné školství. Málokdy je k tomu vedou důvody nespokojenosti s výukou samotnou.
A teď se dostáváme k jádru sporu. Česká škola a její vzdělávací systém je pochopitelně postaven na hodnotovém a myšlenkovém odkazu Evropy. Z tohoto pohledu je tedy jasné, že všichni ti, kteří se do české školy přihlásí, si musí být vědomi toho, že budou vzdělávaní a vychovávaní v duchu evropských humanistických tradic. Diskuse o nošení šátku se mi v tomto kontextu jeví jako nadbytečná, protože naše kontinentální hodnoty nepočítají s přijetím myšlenek, které přináší muslimská víra. Proč to neříkat jasně a nahlas? Proč se nehlásíme k našemu evropskému hodnotovému dědictví? Proč je nebráníme? Ušetřili bychom si mnoho pofiderních vyjádření a doporučení. Budeme-li školu a české školství brát skutečně vážně, snadno si také odpovíme na to, zda šátky do našich škol patří, či ne.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: TOP 09