O některých případech mohl člověk shlédnout i pár celkem dosti drastických reportáží. Důvodů je více a jednotlivé případy mohou mít samozřejmě zcela individuální charakter příčin. Často se jako o jedné z hlavních mluví o všeobecně přístupném násilí a to v počítačových hrách i v televizních obrazovkách. Tento jev se nedá celkově ovlivnit, ale je jistě pravda, že násilí a vulgarita se staly bohužel něčím všudypřítomným a v podstatě rutinním. Děti potřebují tedy naopak více pozitivních podnětů a získávání zdravých společenských návyků. Jednak je tady samozřejmě odpovědnost rodičů, kteří mnohdy, aby v dnešních podmínkách rodinu uživili, musejí pracovat tolik hodin, že je pro ně těžké se naplno věnovat i dětem, které živí. Důležité je tedy, aby stát a obec také zajistily dostatek prostoru pro volnočasové aktivity jako je sport či kultura. S právě načatými prázdninami bohužel spíše upadá tradice klasických dětských táborů, na kterých se děti učily trochu té vlastní samostatnosti a nutnosti soužití v novém kolektivu. Někteří organizátoři, kteří se přitom věnovali táborům celá léta, mluví o ztížené byrokracii a minimální podpoře státu. To je přitom skutečně škoda. Je v zájmu nás všech, aby stát, kraj či obec pomáhaly službám, které zároveň lze nazvat jako služby veřejné, neboť se jedná o pomoc rodinám s dětmi a dětem v jejich zájmu jako takovým. Toto by bylo mnohdy řešením stávající situace, kdy chceme zamezit narůstání agrese dětí a mládeže.