Právě projednávaný návrh novely zákoníku práce z dílny MPSV ignoruje existenci pracovníků vysokých škol. A nejen to. Není tedy žádným překvapením až neuvěřitelný počet pozměňovacích návrhů poslankyň a poslanců, mne nevyjímaje, k projednávané novele.

Nemohu a ani nechci vyslovit souhlas s návrhem zákona v předložené podobě. Je pro mně coby člověka, který několik desetiletí působí v akademickém prostředí, až alarmující, že návrh novely například ukládá povinnost vysokým školám rozvrhovat týdenní pracovní dobu a v souladu s tímto návrhem přidělovat zaměstnancům vysokých škol práci.

Nejenže by tato povinnost přinesla vysokému školství jen další administrativní zátěž, ale je naprosto cizí akademickému prostředí – ignoruje jak nutnou variabilitu průběhu akademického roku danou střídáním doby výuky a zkouškového období, tak rozdílnost výuky letních a zimních semestrů.

A aby toho nebylo na vysoké školy málo, navrhuje MPSV tuto složitost vnést i do rozvrhování vědecké práce či práce vykonávané zaměstnanci vysokých škol v modelu tzv. home office. Jak jinak si totiž vyložit další z jeho návrhů obsahující povinnost zaměstnavatele evidovat a rozvrhovat práci osobám vykonávajícím práci na základě dohody o pracovní činnosti či provedení práce?