Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, pane ministře, kolegyně a kolegové,
dnes tu stojím proto, abychom se dozvěděli to, jaký je přístup vlády k veřejnoprávním médiím. Zní to trochu zvláštně, že jo. Proč tady stojí opoziční poslanec v klatbě, aby říkal, jaký má vláda téhle země přístup k veřejnoprávním médiím? No, vláda nám odmítá odpovídat. Ráno támhle ještě seděl pan ministr Klempíř, teď už tady ani přítomen není, tak jsem doufal, že mu alespoň to zařazení bodu, který stejně nebude zařazen, budu moci adresovat.
Vláda nám absolutně odmítá odpovídat. Bod nám koalice doteď nikdy nezařadila. A na interpelace příslušný pan ministr nepřišel. Možná je to tím, že já jsem upozorňoval na to, že ty interpelace budou zajímavé. Já mu to asi neměl říkat dopředu, já jsem mu neměl avizovat, že právě na něj, v téhle situaci, když tady vláda ohýbá nezávislost veřejnoprávních médií, ty interpelace budou směřovat.
Ještě ráno, dopoledne pan ministr Klempíř statečně říkal, že udělá všechno pro to, aby se účastnil schůzky, kterou jsme k tématu veřejnoprávních médií svolali. My jsme ji svolali, Starostové, opozice. My jsme museli svolávat schůzku, abychom se dozvěděli něco o návrhu, o kterém pan ministr dává mediální rozhovory a z těch mediálních rozhovorů je velmi patrné, že o tom návrhu sám moc neví. Já chápu, že to píšou úředníci, detailní dotazy není schopen odpovědět, když se ho ptají na věci, které tam jednoznačně chybí a posouvají fungování veřejnoprávních médií, pohybuje se v obecných klišé, frázích a formulkách, které opravdu nesvědčí o jeho kompetenci a ponoru do této problematiky.
Tak my jsme svolali schůzku, pan ministr Klempíř ji nesvolal. Prosili jsme ho o to. Prosili jsme ho o to naposled včera. No svolali jsme ji za něj a sešli jsme se s řediteli České televize a Českého rozhlasu. Chtěl bych ocenit, že přišel jeden zástupce opozičních stran, pan kolega Vondráček z poslaneckého klubu SPD, účastnil se té schůzky a mohl být svědkem toho, že jsme vedli věcnou diskusi. Věcnou diskusi nad tématem veřejnoprávních médií, kdy jsme dávali dotazy ředitelům veřejnoprávních médií, kdy pan kolega Vondráček ze zastupitelského klubu SPD dával také dobré otázky. Ptal se na kontrolu veřejnoprávních médií skrze NKÚ. Ta diskuse byla věcná. My jsme doufali ale, že na téhle diskusi bude přítomen především pan ministr Klempíř. Ten nepřišel. Ministr kultury, v jehož gesci tato debata probíhá, se na jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií nedostavil.
Já mu to nezazlívám jako nějaké osobní selhání. Já si umím jako bývalý ministr představit, že v rámci výkonu své funkce je zrovna ten den a zrovna tu hodinu mimo Prahu. Já mu však zazlívám systémový vzorec řešení problému – nepřijít, nemluvit, nevysvětlovat. A pak se divit, že se Sněmovna ptá. A když se Sněmovna ptá, tak zase nepřijít.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
Co jsme na té schůzce slyšeli? Pan ministr na ní nebyl, neřekne nám to tady, tak ty informace alespoň při načítání bodu musím sumarizovat já. No naplňují se nejhorší obavy. Legislativní zmetek, zákon nepřipraven. Sami šéfové veřejnoprávních médií říkají, že se musí logicky účastnit toho mezirezortního připomínkového řízení, které tady bude. Ale sami říkají, že zákon v téhle podobě bude absolutně nefunkční. A znovu se ptám, proč ho teda předkládáte. Předkládáte ho proto, že chcete dostat média veřejné služby pod svoji kontrolu. To je jediná odpověď.
Tu otázku, proč ho předkládáte, jste nám doteď nedali a jste nám dlužni odpovědět na to základní. Rušíte něco, co funguje. Rušíte něco, co dává médiím veřejné služby možnost rozvíjet jejich veřejnoprávní úlohu a poslání v téhle zemi. Vy to rušíte, neříkáte proč. A kdybyste aspoň přišli tak, jak jste tvrdili, že jste připraveni, že jste na to vládnutí vzorně připraveni, přijdete, vytáhnete se šuplíku, tím už jste začali u rozpočtu, žádný jste neměli. Teď tvrdíte, že máte připravený bezvadný systém toho, jak se budou financovat veřejnoprávní média. A odborníci nejenom z těch médií vám řeknou, že v téhle podobě ten zákon nedrží pohromadě. Ale to je všechno vlastně zástupné, My odmítáme vůbec tu změnu z principu jako takovou – dávat veřejnoprávní média pod kontrolu vaší politické vůle.
Slyšeli jsme věci, které dobré nejsou. Nejenom že je to útok na nezávislost médií. Ale v téhle chvíli, pokud vy uvažujete ekonomicky, jedna strana tady říkala, že to budou ti skvělí hospodáři, no tak pojďme k tomu. Česká televize má na roky dopředu nasmlouvané sportovní přenosy, olympiády. Ty závazky jsou ve stovkách milionů korun. Ty závazky nelze v téhle chvíli vzít zpátky. Ty smlouvy nelze jednoduše vypovědět. A pokud přijde návrh, který rozpočet televize v horizontu několika měsíců seškrtá o jednu miliardu – a Patrik Nacher takový návrh tady má – tak se nejedná o reformu, jedná se o čistou destrukci veřejnoprávních médií. Jedná se o cestu k insolvenci, záměrnou plánovanou insolvenci instituce, která je klíčovým prvkem fungující demokracie v naší zemi.
A víte, co mě znepokojuje ještě víc? A teď prosím, poslouchejte i vy, kteří pro to hodláte hlasovat! Dochází tady v tom návrhu zákona k absolutně nepřijatelné a zdánlivě nenápadné změně. Zákon chce z Rady České televize udělat orgán televize. Ono to zní možná nevinně a možná vám to nevadí. Ale víte, co to znamená? Že ti lidé, kteří jsou voleni politiky, by měli přímý vliv na program České televize. Ve chvíli, kdy se Rada stává orgánem České televize, tak bude krom jiného určovat i schéma a náplň vysílání.
Ještě někdo pochybuje o tom, že tenhle zákon je nějakou prostou technicistní změnou financování médií veřejné služby? Není. A já se hlavně domnívám, že tady vládní poslanci a poslankyně tohle vůbec nevědí a je jim to asi jedno. Oni věří panu ministru Klempířovi, věří svému panu premiérovi. Věří tomu závazku, který tady dali voličům před volbami.
Ale ono je to jinak; 105 poslanců v téhle Poslanecké sněmovně dalo závazek, že financování veřejnoprávních médií nezmění. Tvrdit, že tady existuje většinový názor pro změnu, ano, to je posun a nějaká koaliční dohoda. Ale 105 poslanců ve svých volebních programech, těch, kteří tady sedí, což je většina, slíbili, že nebudou měnit financování veřejnoprávních médií. Jenom Motoristé otočili. Změnili názor, změnili názor na rozpočtovou kázeň, na deficity, změnili názor na veřejnoprávní média.
A sami cítí, že to, že pan ministr Klempíř mlčí, fakt srabácky nepřijde ani na interpelace, nereflektuje na pozvání na odborné setkání a debatu s veřejnoprávními médii, s jejich zástupci, se zástupci opozice, no, tak to přesně ukazuje jednu jedinou věc. Je nejistý. Protože ministr, který si je jistý v kramflecích, chodí na interpelace rád. Tak jak jsou v Poslanecké sněmovně nastaveny, tak to ten ministr přece nakonec vždycky vyhraje. Vždyť má tu poslední minutu. Pan ministr Klempíř nepřišel, protože nemá argumenty a neumí odpovědět na tu základní otázku a to ani ve svých mediálních výstupech, proč tohle dělá a proč k té změně dochází.
Takže Rada České televize bude mít přímý vliv na to, co do budoucna uvidíte ve zpravodajství, jakými tématy se bude zabývat investigativa, jaká témata už v České televizi nikdy neuvidíte. Znovu. To není reforma. To není technicistní změna. Tohle je cesta ke státní televizi, k té státní televizi, kterou znáte ze Slovenska a z Maďarska.
A já mám jednu výzvu na vládní poslankyně a poslance. Chápu, že v té vládní lavici je to občas jednodušší než v té opoziční. Oni vám vždycky řeknou, jak máte hlasovat a pro co zvednout ruku. Já bych vás chtěl poprosit, přečtěte si to. Přečtěte si ten zákon. Přečtěte si ty věci, na které upozorňujeme. Podívejte se na to, kam posouváte ne financování, ale schéma fungování veřejnoprávních médií v téhle zemi. K zestátnění těch médií. Posouváte ho na Slovensko, posouváte ho do Maďarska. Přesně tak tam to funguje a fungovalo. A vy se tváříte, že se nic neděje. Fráze: Proč tady jste alarmisté? Ta hysterie na ulicích, také jsme byli mladí, také jsme protestovali. V některých případech, v případě pana ministra se v mládí dělaly i jiné věci. Třeba se psaly věci na jeho kamarády. To je bagatelizace situace, která tady tu zemi opravdu může změnit. A vy se tváříte, že to nevíte nebo nechcete vědět.
Technická změna. No, tak ta technická změna spočívá ve financování a není to technická změna, protože jste mimo jiné slibovali, už když jste byli u vlády, že i když změníte financování veřejnoprávních médií, tak jim nepoklesnou jejich příjmy. Ty příjmy evidentně poklesnou. U České televize by to bylo až o miliardu korun. Samozřejmě, že se budou omezovat nejrůznější pořady, tvorba a možná právě i ty sportovní přenosy. A pak se do toho vloží pan premiér a zachrání StarDance. To je ten mikromanagement. Pro pána Jána, o to tady nejde. Tady jde o to, aby veřejnoprávní média měla do budoucna jasné financování, mohly předvídat, plnit své závazky, které už teď mají, aby jim nikdo nekrátil jejich příjmy, které jim konečně po letech umožňují to, aby to veřejnoprávní poslání činili dobře.
A jo, do toho se bavme o kontrolních mechanismech České televize. Jasně, já jsem taky odpovídal panu Vondráčkovi, který statečně včera přišel na to setkání. Jsme říkali jasně, bavme se o kontrole NKÚ, to je legitimní téma. Ale je to téma, které tvoří jakousi kouřovou clonu před tím, co se děje na pozadí. A na pozadí se děje zestátnění médií veřejné služby, nejenom změny financování. Fakt si přetněme ten mind set. Pokud byste jenom měnili financování, nebudete měnit to, jakým způsobem funguje Rada České televize, že se stává orgánem televize a orgán televize má přímý vliv na vysílání.
Je tady jasnější důkaz – a říkám už to potřetí – o tom, že chcete tu televizi dostat pod jasnou politickou vůli? Přece ty zástupce do rady volíte vy, volíme je my tady v Poslanecké sněmovně. A to je úplně jedno, jaká vláda zrovna bude u moci. To je z principu špatné, ať už to bude jakákoliv vláda, aby radní televize měli co mluvit do toho, jaký bude obsah vysílání, jak bude vypadat zpravodajství, jaké bude schéma, čemu Česká televize se má a nemá věnovat a v jakém rozsahu. Tohle má dělat profesionální management. Rada má dohlížet na činnost toho média jako takového, ne ho tímhle způsobem řídit.
Proto jsme se po schůzce s kolegy z opozice a jedním zástupcem vládní koalice rozhodli jednat a přišli jsme s výzvou na pana poslance Nachera, aby svůj návrh vůbec nepředkládal. Ten návrh komplikuje celé projednávání tohoto už tak složitého tématu. Pokud on přijde s návrhem, který jsme ještě neviděli a žádáme také o to, abychom měli možnost ho vidět, který změní finanční příjmy České televize a Českého rozhlasu už během tohoto roku, tak docházíme k tomu, že Česká televize a Český rozhlas se opravdu dostávají do platební neschopnosti vůči svým závazkům v druhé polovině tohoto roku. A to jsou informace, které jsou od ředitelů těch médií. To není nějaká politická proklamace. To jsou informace, které jste mohli slyšet, kdybyste na tu schůzku přišli, a ještě lépe, kdyby takovou schůzku, otevřenou platformu, tady svolal pan ministr Klempíř anebo teď třeba pan premiér.
Navazuji na to, on říkal, že tady bude pracovní skupina. Já to oceňuju. Myslím si, že měla být pracovní skupina tady už dávno. Myslím si, že jsme měli být informováni už dávno, ale neoceňuju to, jak zarámoval tu pracovní skupinu, kdy říká, že se budeme bavit na té pracovní skupině, jak zlepšit, vylepšit a posunout ten předkládaný návrh vládní koalice. My se chceme účastnit práce na pracovní skupině, ale pouze za podmínek, že se budeme bavit o tom, jestli ten systém vůbec měnit? Že se budeme bavit o podstatě toho problému a budeme se bavit o tom, jestli tahle změna něco přináší a proč ji vládní koalice tak narychlo a takovým legislativním zmetkem. A to víte i vy. Víte to vy všichni, kdo ten návrh četl. Asi to řešíte. Umím si to představit. Také jsem v nějaké koalici seděl někde na pozadí na koaličních radách, proč se předkládají legislativní šlendriány? Proč se předkládá něco, co bude zase od té původní verze novelizováno? Zas přijdete s komplexním pozměňovacím návrhem, který bude mít 1073 stran jako u stavebního zákona? To je prostě přesně ten přístup práce, který absolutně je nepochopitelný.
Pojďte o tom jednat, ale ne o téhle změně, o tomhle návrhu. Pojďte jednat o tom, jestli a proč měnit financování veřejnoprávních médií. Pojďte vést kultivovanou debatu, věcnou, se zástupci médií, se zástupci expertů, se zástupci vládních stran, i těch stran opozičních, protože tohle je systémová změna, která dalece překračuje váš mandát. A já absolutně nechápu, proč ho neděláte? Proč pan ministr Klempíř nemluví? Proč si dal bobříka mlčení? A do toho občas nějaký rozhovor, z kterého jenom vyplývá, jak moc tomu nerozumí.
Znovu jsme vyzvali po té včerejší opoziční schůzce s jedním zástupcem vládních stran pana ministra Klempíře k tomu, aby převzal iniciativu a začal dělat ministra. Ne influencera, který točí vtipná videjka, aby začal dělat ministra, politika, který svolá politické jednání, který vezme do ruky iniciativu a který bude určovat, jak debata o veřejnoprávních médiích tady bude vypadat. Vždyť je to snad pro něj přece i potupné. On tady vypustí nějakou mlhu, k ničemu nemluví. A co se stane? Musí do toho zasáhnout premiér. Premiér řekne, že on se teď chytne toho tématu jako takového. Já nevím. Vždyť to cítíte přece všichni. To vás to neuráží? To to neuráží samotného pana ministra, když prostě prokazuje svoji neschopnost minimálně komunikační a evidentně i legislativní? A vy prostě říkáte, tak teď to vyřeší pan premiér, zachrání StarDance, řekne panu ministrovi, že tenhle pořad přece bude, ten se rušit nebude. No, ale o to tady nejde.
Tady jde o potenciální miliardové škody, nesplněné závazky České televize, potenciální insolvenci. Pokud by se financování změnilo v půlce roku, prostě to nezvládnou a stejně to nějak budete muset řešit vy, ale hlavně měníte princip financování. A ještě jednou zdůrazňuju. Měníte princip fungování veřejnoprávních médií.
Z toho důvodu si dovoluji zařadit bod, pane místopředsedo, potom za vámi přijdu a dám vám ho k opsání anebo vám ten papír nechám: Hrozba insolvence a ztráty nezávislosti veřejnoprávních médií. A prosil bych aby to bylo zařazeno jako první bod dnešního jednání.
A o druhém bodu bych tady radši nemluvil. Já bych fakt doufal, že tohle nebude součástí naší politické kultury. Zas tady budete kroutit hlavou, jak vy to děláte, když my si dovolíme zvednout nějaké téma, dovolíme si tady mluvit, už jsme si na to zvykli.
Ale faktem je, že Filip Turek vaším rozhodnutím tuhle zemi reprezentuje. Reprezentuje ji i na zahraničních setkáních. Člověk, který vytáhl ze slovníku formulace, které už byly daleko a hluboko pohřbené v historii, jako deratizovat parazity. Vytáhnul to ve vztahu k jiným lidem. Vytáhl to ve vztahu k zaměstnancům ve státní správě.
Já vám tady ale nebudu vysvětlovat, co ta formulace znamená. Vy to víte, já to vím, každý v téhle Sněmovně to ví. Je to rétorika, kterou nacisté používali vůči Židům, vůči Romům, vůči Slovanům, vůči všem, které označili za méněcenné. Je to styl komunikace a gest pana vládního zmocněnce Turka, který on opakuje neustále a já si dovolím být velmi osobní. Já tady hovořím z pozice člověka, jehož dědeček strávil čtyři roky v koncentračním táboře. Mě to uráží, mě se to hluboce dotýká. Není to žádná politická póza a není to žádné politické gesto. Mě se takové výroky hluboce dotýkají a já si skutečně myslím, že takové výroky nemůže a nesmí pronést vládní zmocněnec, člověk, kterému jste dali důvěru do téhle funkce. Kohokoliv tady budeme deratizovat? My budeme zaměstnance ve státní správě, o které ten náš výkon opíráme, my můžeme stokrát mít výhradu vůči úředníkům, ale ona je mnohokrát falešná, protože ti úředníci tu práci a ten výkon toho státu dělají.
Ale já se teď nechci bavit o úřednících, na to je dost času u zákona o služebním poměru. Já se bavím o absolutní nehoráznosti, že někdo používá to, že chce deratizovat kohokoliv, používá prostě nacistickou rétoriku, bezpochyby nacistickou rétoriku, nejhnusnější nacistickou rétoriku, která byla zakopaná hluboko v historii. A jestli jsme se na něčem od Listopadu v téhle Sněmovně shodli, a měl jsem pocit, že úplně všichni, přestože tady byly mnohé podivné politické síly a hádali jsme se o nejrůznějších věcech, tak jsme se prostě shodli na tom, že nacistická rétorika, nacistické symboly, hajlování, deratizace našich oponentů a podobně, že to prostě do politické kultury sem nepatří, že se tady můžeme hádat, o čem chceme, že tady na sebe můžeme křičet, můžeme tady být do noci a opravdu hodně spolu nesouhlasit. Ale tohle je za hranou.
Uvědomujete si, že vy tu hranu posouváte v tom tématu, o kterém jsem mluvil, veřejnoprávní média, posouváte ji taky. Ale to, že připustíme v naší politické diskusi výrazivo z nacistické doby, z totalitní éry, která stála miliony lidí život, a mého dědu, který tam byl čtyři roky, mezi 18 a 22 lety svého života, nejlepší věk mladého člověka, stála mládí a stála zdraví až do konce života. A vy tady si tohle opovážíte říkat? A jo, já oceňuji, abych jenom nemluvil, já oceňuju to, že se premiér Babiš vyjádřil. Já oceňuju to, že premiér Babiš řekl, že je to nepřijatelný výrok. Já jsem se obával, že to promlčí. Nepromlčel a to je dobře a to mám uznat i jako jeden z lídrů opozičních stran. Ale je to málo, je to opravdu málo. Tohle nestačí pojmenovat. Tady silný premiér nejenom pojmenuje tu skutečnost. Tady silný premiér, který se nebojí o křehkou koalici, udělá rozhodnutí. Filip Turek nemůže být vládním zmocněncem. Člověk, který dělá a říká toto, nemůže být vládním zmocněncem pro cokoliv. A to je jedno, že ta tématika se zaplaťpánbůh netýká lidských práv, i když přeneseně ano, protože i Green Deal a ohrožení klimatickou krizí určitě má výrazný odraz do lidských práv.
Odvolejte Filipa Turka, pane premiére. Říkám to úplně jasně, protože tohle nemůže zůstat bez povšimnutí. Jestli se tady k tomu ve Sněmovně ani nevyjádříme, jestli se k tomu nevyjádří sám poslanec Turek nebo pan premiér, tak jenom ukazujete, že tu věc marginalizujete. Nepovažujete ji za tak strašnou, jako jí zcela upřímně považuju já. Distancujte se, odvolejte Filipa Turka. Pokud tak neučiníte, pak nesete plnou odpovědnost za normalizaci jazyka a především postojů, které v evropské ani české demokracii nemají místo. A není to jenom ostuda Filipa Turka. Je to vaše ostuda. Z toho důvodu si dovoluji zařadit bod Nepřijatelné dehumanizující výroky vládního zmocněnce Filipa Turka, a to jako druhý bod dnešního jednání.
Děkuju.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
