Neznamená to, že jsem o to méně Čech, Středočech, Kolíňák. A vlastně taky trochu Kutnohorák a Budějčák. To všechno jsou místa, která jsem aspoň chvíli považoval za “svoje” a která mi navždycky zůstala v srdci a pod kůží.

A stejně tak mám v srdci a na srdci Evropu. Pro mě to není Brusel. Pro mě je to společenství národů, regionů a komunit Starého kontinentu. Velká a pestrá rodina, kam patří právě i ten Kolín nebo Budějice. Kam patří Česko.