Vážené dámy, vážení pánové, členky, členové vlády, kolegyně, kolegové,

máme teprve začátek roku - v podstatě začátek volebního období - a určitě se dalo očekávat, že vláda nastoupí rázně. A také jsme čekali, že nastoupí konstruktivně a bude sypat ty nejlepší legislativní návrhy na světě, abychom byli tou nejlepší zemí na Zemi či na planetě, bude to mít rychlý spád.

Jaká byla realita? V prosinci vládní většina nesvolala jednání Poslanecké sněmovny. Nestihly se třeba projednat některé tisky, které tam platily, bylo třeba s nimi něco udělat - jako rozvodová novela a podobně. V prosinci jsme nejednali. To bylo to raketové tempo, které vláda slibovala.

A teď vládní většina přichází s mimořádnou schůzí. Já té logice úplně nerozumím. My jsme se snažili využívat také v určitých případech instrumenty mimořádných schůzí, ale bylo to hlavně ve chvíli, kdy nám tehdejší opozice destruovala jednání Poslanecké sněmovny v podstatě na rok. Byli tady takoví machři, kteří dokázali mluvit osm, devět hodin bez přestávky, klobouk dolů. A nezahájil se nikdy program jednání. Já se ptám, jestli tohle my jsme zatím jako opozice udělali? Naopak my jsme vyzývali: pojďme svolat řádnou schůzi v prosinci, ať se projednají tisky, které na to čekají a které bylo bývalo třeba projednat do konce roku.