Ransdorf (KSČM): Honba za energiemi

25.09.2013 19:06 | Zprávy

Už více devět let funguji v Evropském parlamentu jako člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a čtvrtým oborem , který tvoří náplň naší práce jesou informační technologie.

Ransdorf (KSČM): Honba za energiemi
Foto: kscm.cz
Popisek: Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf

Nejvíce pozornosti je snad v naší činnosti  věnováno otázce energetiky. Komisař Andris Piebalgs z Lotyšska byl kompetentní a sympatický, ale energetická politika nepatřila do oblasti komunitárního (dnes, po Lisabonské smlouvě mluvíme o unijním právu) práva. A tak jeho koncepce se snažila o sblížení mezi jadernými a nejadernými státy a zároveň razantně otevřít možnosti pro alternativní energie. Byl rozhodně lepším komisařem než Günther Oettinger z Německa, který je blízko Zeleným, i když jeho mateřskou stranou je CDU. Zelení v Německu a Rakousku podvazují EU nohy ve světovém závodu o dosažení energetické bezpečnosti.

Jaderný program se rozhodly rozvíjet USA, Rusko, Čína, Indie, Japonsko, arabské země Severní Afriky, Jihoafrická republika, ba dokonce i Brazílie, která je šampiónem ve výrobě bioetanolu. Co je k tomu vede? Snaha snížit dovozy fosilních paliv, řešit životní prostředí, zajistit dostatek energie pro růst. V Evropě nejvíce jaderných kapacit  má Francie,  spravuje jich 58 a to znamená podíl jádra na výrobě elektřiny 80%.. Jaderné země plní kjótský protokol, který je předmětem jednání na řadě mezinárodních fór. Rakušané, kteří jádro odmítají, s kjótským protokolem mají potíže, na rozdíl od nás.

Co nám zelení nabízejí jako alternativu jádra, když máme u nás zásoby uhlí na nějakých 70 let (Polsko asi na 300 let, podobně i Ukrajina) a ropu a plyn těžíme v miniaturním množství? Vždyť EU už dnes dováží z Ruska 50% plynu (22% z Alžírska), třetinu ropy a 30% uranových koncentrátů. Energetický potenciál našich řek je malý a dá se využít jen jako doplněk ve špičkách. Pokud jde o vítr, nejsme Dánsko, kde účinnost větrných elektráren dosahuje až 30% a Dánové větrnými elektrárnami pokrývají už 20% své spotřeby (skotská vláda nedávno vyhlásila ambiciózní cíl pokrýt spotřebu elektrické energie ze 100% větrnými elektrárnami).  V Německu 28 tisíc větrných elektráren podobný úspěch nepřineslo a u nás je účinnost většinou pod 10%. Nahradit jeden blok Temelína by znamenalo postavit na našem území 11 tisíc oblud o velikosti asi 60 metrů s výkonem 2 MW.  Japonci před časem přišli s novým typem větrníků, který zvyšuje výkon třikrát. Jenže i v tomto případě by uspokojit spotřebu elektřiny USA by znamenalo postavit těchto elektráren 2 640 000! Při větrné smršti letos v zimě se "větřáky" staly faktorem rizika, jejich pády v místech neprudších záchvěvů vichřice otřásly veřejným míněním. Měly i podíl (vedle nesouměřitelnosti a nespojitosti  sítí), náraz dodávky většího kvanta energie může působit na síť šokově.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Miloslav Ransdorf

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD) Za vlády Petra Fialy rodiny strádají

11:02 Vích (SPD) Za vlády Petra Fialy rodiny strádají

Napravit sociální situaci rodin s dětmi i samoživitelek s dětmi bude těžké, ale pustíme se do toho. …