Uložil jsem si, že o Vánocích se nebudu vůbec věnovat politice. Nemohu sice říci jako Bismarck, že to byla ta ryba v jeho rybníce, která požrala ostatní ryby a nakonec se mu znechutila (tak nějak to napsal), ale v mém životě mne politika poškodila už dost. Jenže Zemanův projev mne zaujal. A protože mám zakázaný vstup na Hrad, nemám jinou možnost, jak mu sdělit své hodnocení, než přes média. Není to šťastné, protože nechci stát v jedné řadě s těmi, kteří na něj nepřetržitě poštěkávají. Ale rád bych věděl, proč byl jeho projev zrcadlovým obrazem Havlova projevu z Nového roku 1990.

Tehdy Havel řekl, že ho občané do funkce určitě nezvolili proto, aby jim lhal. Jistě, ale lhal mnohokrát. A bez uzardění. Jeho předchůdci prý z tohoto místa po mnoho let říkali, že naše země vzkvétá. A Havel si zoufal: naše země nevzkvétá!  A zopakoval řadu tehdejších klišé, včetně Zemanových vět o počtu vysokoškoláků, v čemž nás prý předhonil i Nepál (s bezmála padesátiprocentní negramotností). Připomínám, že bez Havlova morálního znehodnocení předlistopadové doby by nebyla možná Klausova perestrojka- katastrojka. 

Zeman je dobrý rétor, s jeho myslitelskými výkony už to tak dobré není. Ale o to nejde. Co mne v jeho vánočním projevu zarazilo, bylo tvrzení, že skončila blbá nálada a země roste. Že stoupá její ekonomický výkon a že za to musí vládu pochválit. Vláda podle něj spravuje zemi dobře. Dokonce i důchodcům se přidá (celých 40 korun).