Je to už dávno, co Otto von Bismarck, pruský a německý kancléř v letech 1862- 1890, formuloval myšlenku, jak postupovat vůči Rusku:

„Mohutnost Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejenom oddělit, ale především postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části a pak se jenom dívat, jak bude bratr vraždit bratra. Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a jejich pomocí změnit uvažování jedné části velkého národa až do toho stádia, kdy bude nenávidět vše ruské. Vše ostatní je jenom otázka času.“ Bismarck se vyhýbal přímému střetu s Ruskem a v duchu von Clausewitze sázel na vnitřní rozklad. Jenže Vilém II. přímou konfrontaci s Ruskem chtěl.

Odchod od Bismarckovy Realpolitik a příklon k Weltpolitik Viléma II. vidí Henry Kissinger (viz Umění diplomacie) jako fatální směřování k 1. světové válce. K Bismarckově myšlence se nyní často vrací Zbigniew Brzezinski, který stojí do značné míry za politikou Baracka Obamy. I on vidí ve sblížení Ruska a Ukrajiny věc, které je třeba všemi prostředky zabránit. I on preferuje, a s ním celá dnešní americká politika, Bismarckovo „řešení“.

Kam kráčí Ukrajina?

Udělejme si přehled politiků na začátku majdanovského převratu. Nejvíce byl vidět dvaačtyřicetiletý Vitalij Kličko. Po skončení své úspěšné sportovní kariéry v roce 2005 se dal se na politiku a založil Ukrajinskou demokratickou alianci pro reformy (UDAR, česky Úder). Ve volbách tato strana skončila na třetím místě se ziskem 13,96% hlasů a 40 mandátů. Překážkou jeho prezidentské kandidatury měl být fakt, že žije střídavě na Ukrajině a v Německu. Podle ukrajinských zákonů musí kandidát žít v zemi nejméně deset let. V minulosti Kličko dvakrát usiloval o post kyjevského starosty a jednou skončil druhý. Teď je poslancem Verchovné rady (parlamentu). Boxerský šampión se narodil v roce 1971 v Bělovodsku v Kyrgyzstánu. Je synem sovětského důstojníka, armádního pilota, který působil několik let i v české Mimoni. Kličko si české prostředí vždy pochvaloval. Od svých 14 let žil na Ukrajině, vystudoval vyšší odbornou školu a získal titul PhD. v oboru sportovní věda a filosofie. 

Později se zviditelnil premiér Arsenij Jacenjuk a strana Baťkivščina (Vlast). Tento 39 letý politik vystudoval ekonomii a právo. Dostal šanci předvést své schopnosti v praxi, protože byl v letech 2005-2006 ministrem hospodářství.  V roce 2007 přesedlal na místo šéfa diplomacie a necelý rok byl předsedou Verchovné rady. Když zavřeli Julii Tymošenkovou, stal se šéfem jejích poslanců ze strany Baťkivščina. Ta ve volbách skončila na druhém místě (25,54 % hlasů; 102 mandátů ze 450). Jaceňuk zkusil štěstí i v prezidentských volbách 2010 a obsadil čtvrté místo se ziskem sedmi procent hlasů. Než vstoupil do politiky, měl advokátní kancelář, působil v bankovnictví, dokonce i jako viceguvernér národní banky. Svého času byl též náměstkem guvernéra Oděské oblasti.