Ten vyhrál presidentské volby na pozadí zoufalé krize. V prvních měsících roku 1933 bylo totiž bez práce už 14 milionů Američanů a průmysl pracoval na 50%. Je to více než 70 let, kdy se FDR ujal 4. března 1933 úřadu presidenta Spojených států amerických. A přednesl inaugurační projev, podle Harryho Hopkinse ten nejlepší, který kdy proslovil. Přečtěte si, milí čtenáři, co nám říká přes bariéru 70 let ten, který nebyl podnikatel a dal Američanům, milionům Američanů práci.
Nesmíme se bát pohlédnout situaci, v níž je dnes naše země, poctivě v tvář. Dovolte mi proto, abych vyslovil své přesvědčení, že jediná věc, které se musíme obávat, je strach - nesmyslný, neospravedlnitelný děs, který nutně ochromuje úsilí potřebné k obrácení ústupu v cestu vpřed. Stojíme před společnými nesnázemi. Hodnoty klesly na nejnižší úroveň, daně stouply, platební schopnost se zmenšila; celý vládní systém stojí před vážným snížením důchodu, prostředky směny zamrzly v obchodu, na všech stranách leží uvadlé listí hospodářského podnikání; farmáři nemohou nalézt odbyt pro svoje výrobky; mnohaleté úspory tisíců rodin se rozplynuly.
A ještě důležitější je to, že zástupy nezaměstnaných občanů stojí před krutým problémem, jak uhájit existenci, a právě tak velký počet pracuje za nedostatečnou mzdu. Jen pošetilý optimista by mohl popírat temné skutečnosti současné chvíle.
Jistě, v naší zemi je armády nezaměstnaných o něco větší než půl milionu, tedy nemá tak strašné rozměry, ale 66% pracujících pobírá mzdu nižší než je průměr, 47% rodin není schopno spořit a počet exekucí se vyšplhal na 1 200 000. Česká republika, i kdyby nyní měla slušný růst, tak se letos nedostane na úroveň HDP v roce 2008. Pět promarněných let! Když odcházel Jiří Paroubek, byl státní dluh 681 miliard (celkem 802 miliard), po vládách rozpočtové odpovědnosti pánů Topolánka a Nečase je to už 1 bilion 750 miliard. Každou vteřinu roste o 3552 koruny.
Roosevelt se ovšem nebál a tak napadl příčinu krize, bující nerovnost lidí.
U našich prahů se hromadí nadbytek, ale jeho velká část musí zůstat ležet ladem. Praktiky bezohledných penězoměnců stojí obžalovány na soudu veřejného mínění, odmítnuty srdcem i rozumem občanů. Zbaveni lákadla zisku, jímž by přiměli lidi, aby šli za jejich falešným vedením, utekli se k udílení dobrých rad a dovolávají se s nářkem důvěry. Znají jen pravidla třídy sobců.
O třídě sobců víme u nás – a nejen u nás – své. Rozkradli naši zemi, zničili průmysl i zemědělství, a když jsou jejich zisky ohroženy, chtějí od státu pomoc, zatímco do jejich zisků prý nikomu nic není.
Psali jsme:
Roosevelt ukázal, že obnova je založena na překročení výlučnosti principu krátkodobého zisku. „Rozsah obnovy je závislý na míře, do jaké budeme pokládat za vznešenější hodnoty sociální než pouhý peněžní zisk. Štěstí nezáleží jenom na vlastnictví peněz, záleží v radosti z vykonané práce, v rozechvění z tvůrčího úsilí. V šílené honbě za prchavým ziskem nesmíme zapomenout na radost a mravní povzbuzení z práce. Poznání, že hmotné bohatství není pravou mírou úspěchu, jde ruku v ruce se zavržením falešného názoru, že by se úřad a důležitá politická funkce měly oceňovat jen podle stupně hrdosti z postavení a osobního prospěchu.
Obnova však nevolá jen po změnách v etice. Národ žádá činy, a to hned.
Naším nejpřednějším cílem je zařadit lidi do práce. Zčásti to lze dosáhnout přímým náborem vlády, která bude v tom případě jednat jako v době válečného nebezpečí a bude zároveň touto zaměstnaností uskutečňovat velmi potřebné veřejné práce, jež povzbudí a zreorganizuje využitím našich národních zdrojů. Lze ho dosáhnout přesně zaměřeným úsilím ke zvýšení hodnoty zemědělských produktů i ke zvýšení kupní síly zemědělců ve vztahu k průmyslovým výrobkům. Dá se mu pomoci tím, že se sjednotí podpůrné akce, které jsou dnes převážně rozptýlené, nehospodárné a nepřiměřené. Dá se mu napomoci tím, že se zavede státní plánování a dozor nad veškerou dopravou, komunikacemi a nad jinými veřejně prospěšnými zařízeními.
Konečně žádáme záruky proti návratu špatností starého řádu; musíme zavést přísný (státní) dozor nad veškerým peněžnictvím, úvěry a investicemi; musíme skoncovat se spekulací s penězi druhých a musíme zajistit zdravou měnu.
Toto je linie, odkud vycházíme k útoku.
Je podivuhodné, kolik energie válečníka bylo v tomto churavém člověku, který byl odsouzen trávit tolik času na vozíčku. O své názory se dělil v rozhlasových rozhovorech od krbu s prostými Američany. Jeho New Deal byl jednou z nejúspěšnějších ekonomických a sociálních reforem všech dob. Když začínal, byla americká vládnoucí třída vyděšená a byla mu ochotná dát třeba i diktátorské pravomoci, jenom aby zachránil kapitalismus. Roosevelt o žádné diktátorské pravomoci nestál. Když se dílo obnovy začalo dařit, majetková „elita“ se oklepala a začala věc reforem sabotovat. Roosevelt podnikl ovšem nejen dílo reformy a obnovy. Uskutečnil vlastně ekonomickou revoluci, protože vytvořil zcela novou národohospodářskou strukturu. Napsal jsem o tom všem několik článků a studii o New Dealu jsem začlenil do své knihy „Nové čtení Marxe II“ (pro bližší informace je možné kontaktovat mou poslaneckou kancelář). Reagan a jeho komplici se snažili toto dílo vymazat a první věc, kterou zničili, byla regulace finančního sektoru. Následky dnes známe. Nedávno to bylo 5 let od pádu banky Lehman Brothers, který se stal signálem k otevřenému propuknutí krize.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloslav Ransdorf
