Skoro jako vyjádření legendárního Koziny mi dnes připadají má loňská slova vyřčená ve sněmovně, že pokud policie nasadí odposlechy do okolí vládních politiků, tak za chvíli bude celá vláda zasedat ve vězení. Zatím tedy ne celá, ale možná její premiér.

Zařízli vládu jako slepici

Vláda končí a je to dobře. Bohužel nekončí proto, že by jí občané řekli „ne“ za to, jak jim snížila životní úroveň a jak drží naši zemi v čím dál hlubší krizi. Končí proto, že ji zařízl vlastní represivní aparát. To mi připadá naprosto děsivé. Plukovníci a podplukovníci poslali Nečasovi jasnou odpověď na jeho slova, že oni nebudou rozhodovat, kdo bude či nebude ve vládě.

Čiň čertu dobře…

Nečas si svůj osud rozhodl sám tím, že pustil do našeho života praktiky komunistické normalizace a otevřel dveře k rozmachu policejního státu. Jmenoval plukovníka Kubiceho ministrem vnitra a tím vyslal jasný signál, že policejní složky mohou zasahovat do politického vývoje. Kubice měl být potrestán za svoje opakované zásahy do volebních kampaní. Místo toho byl povýšen a tím premiér Nečas legitimizoval takové praktiky.

Smáli se svému osudu

Premiér Nečas i řada dnešních obviněných exposlanců mlčela ve chvíli, kdy jsem byl zatčen, přitom viděli celou řadu nestandardností, co mojí kauzu od počátku provázejí. Vše začalo asi policejním provokatérem, dříve pracujícím na ÚOOZ, pokračovalo přes angažmá prvního náměstka Nejvyššího státního zástupce, po neadekvátní masivní nasazení odposlechů v obývácích, kuchyních a ložnicích. Nešlo o jejich obýváky a tak je to nezajímalo. Dnes to už pochopili, ale pozdě. Vydali mě, aniž by se seznámili s odposlechy a aniž by je zajímalo, proč kdosi účelově zmanipuloval přepisy odposlechů, a protokol o zadržení.

Mnozí opakovali záměrně šířené lži o milionech pod podlahou. Ušklíbali se mým slovům o vazbě jako donucovacím prostředku, tedy moderní tortuře. Teď se mohou přesvědčit o tom, zda jsem mluvil pravdu. Vůbec jim to nepřeji. Je mi jich líto. Kriminál by měl být jen pro nebezpečné násilníky. U nás je vazba zneužívána.