Robejšek (Realisté): Masarykův realismus v naší době

29.10.2017 17:50

Státní svátek slavíme ve dnech poznamenaných povolebními jednáními. A tak si vedle historického jubilea připomeňme i politickou situaci v době, kdy naše státnost vznikala.

Robejšek (Realisté): Masarykův realismus v naší době
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Robejšek

Stejně jako tehdy se i dnes přeme o ideje, o smysl a směr naší budoucí cesty. Historici by nám pravděpodobně řekli, že i tehdejší doba měla své Babiše a Okamury. A každý ví, že měla své realisty.

Jaký byl vlastně Masarykův realismus a co může říci dnešnímu, novému realismu. On sám považoval realismus za program sociální, politické a kulturní emancipace českého národa. A proto se dnešní nový realismus v české politice může od TGM v mnohém poučit. Také náš dnešní nový realismus se nepovažuje jenom za politickou stranu, nýbrž také za myšlenkový směr, za metodu.

Doslovně lze přejmout i další Masarykovy myšlenky. Platí to jeho střízlivému pohledu na české poměry, stejně jako tomu, jak trefně je rozebíral a neúprosně kritizoval.

Jiné myšlenky Masarykova realismu je třeba přizpůsobit světu, ve kterém dnes žijeme. Masaryk právem kritizoval malost českého myšlení. To nepochybně platí i dnes, ale mýlí se ti, kteří tvrdí, že řešením je splynutí s Evropskou unií. Naopak. EU poutá své členy do síťě pravidel a tím omezuje jejich možnosti řešit problémy současti. Masarykem kritizovaná česká malost se ve spolku, který od nás očekává poslušnost vůči požadavkům jeho mocných členů, jenom dále prohloubí.

Dnes je nutně třeba uskutečňovat realistickou národni politiku. To není šovinismus. Naopak. Je to jediná účelná a účinná odpověď na dramatické změny.V éře doznívající globalizace a „střetu civilizace s barbarstvím“ se svět štěpí a lidé v něm hledají své místo. V takovém světě musíme stejně jako naši předci všemi prostředky usilovat o národní sebeurčení, záchranu našeho způsobu života a západní civilizace.

A tak je dnes národ, oproti Masarykově době, více než společenstvi lidí spojených řečí, kulturou a tradicemi. Je to i pospolitostí těch, kteří mají nejlepší předpoklady obstát ve zlomové době.

Nejenom, ale také proto má pro nový realismus největší cenu Masarykův důraz na „drobnou práci“. Chápeme jej jako výzvu k činorodému vlastenectvi, které se prokazuje tím, jestli přibývá občanů, kteří vědí, že svým bližním prospějí nejvíce tím, že prospějí své zemi. A proto Realisté vnímají Masarykovu výzvu k „drobné práci“ jako výzvu k revoluci hlav a srdcí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Ukrajina

Dobrý den, co si myslíte o novém mobilizačním zákonu na Ukrajině? A měli bychom ,,vyhostit" Ukrajince, kterých se to týká? Mně to přijde nehumánní, Češi v minulosti (např. za okupace) taky ve velkém emigrovali a podle všeho se ani teď nehrnou do armády, a to nejsme ve válce. Ani já bych do války své...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Milion chvilek pro demokracii a další novodobí neomarxisté hrozí

17:11 Vích (SPD): Milion chvilek pro demokracii a další novodobí neomarxisté hrozí

Přetahování se východu se západem v Evropě a jejím okolí provázejí četné barevné revoluce versus reg…