Ale ukrajinská krize nám jako členům EU také leccos pozitivního dala. Možná si řeknete, že jsem nenapravitelný optimista, když se snažím i v chmurných časech vidět nějaké dobré stránky věci. A máte pravdu – ve velmi složitých peripetiích svého života, v době exilu a v protloukání se světem za leckdy obtížných existenčních podmínek mi vždy pomáhalo, že jsem pokaždé viděl sklenici zpola plnou a nikoli zpola prázdnou. Mé mnohaleté pozorování té vyspělejší a svobodnější části světa mě naučilo jedno: pokud máte vůli vidět i ve špatné situaci šanci, máte zároveň i třeba malinkou možnost svým aktivním přičiněním věci ovlivnit.

Ukrajinská krize paradoxně pomohla Evropské unii k nové energii. Evropané sdružení v EU si nejpozději s odtržením Krymu museli uvědomit, že od EU svět očekává cosi více, než jen být dobrým obchodníkem, pouhou zónou volného obchodu. Jednotný vnitřní trh s půlmiliardou obyvatel, na kterém fungují určitá pravidla pro všechny, je bezpochyby dobrá věc, která pomáhá ekonomické prosperitě jeho účastníků. Na druhou stranu ale vnitřní trh nezaručí, abychom se cítili bezpečně.