Německé volby do Spolkového sněmu měly jednoznačný výsledek. Zvítězily tradiční strany CDU/CSU a SPD a díky politické gramotnosti německých voličů ani relativní úspěch europopulistické Alternativy pro Německo (AfD) nestačil na překonání pětiprocentní hranice pro vstup do Bundestagu. I tak výsledek AfD vyvolal celospolečenskou diskusi, kam že to německá demokracie směřuje. Nicméně platí, že se němečtí voliči nenechali ošálit skupinou eurokritiků, jejichž program se dá shrnout do jediné věty: vystoupení z eurozóny.

Zatímco němečtí populisté neprorazili, v Rakousku se po víkendových volbách do Národní rady ukazuje, že i přes těsnou většinu velké koalice sociálních demokratů a lidovců, je celkový počet hlasů pro pravicové populisty stále vysoký. I když tentokrát neprošla odštěpenecká frakce bývalé Haiderovy strany Pakt pro budoucnost Rakouska, celkový součet hlasů Svobodných a nového uskupení miliardáře Franka Stronacha se blíží téměř k 30 procentům voličů!

Pokud jde o naše volby, tak se prý čeští voliči momentálně odklánějí od tradičních stran a mají chuť zkusit něco nového. Bude proto zajímavé, jak si v říjnových volbách povedou nové populistické subjekty s částečně bizarními názvy Hlavu vzhůru, Úsvit přímé demokracie, ANO a SPOZ. Jsou to uskupení, která se ucházejí o přízeň lidí s žádostí o bianko šek důvěry. Na jakém základě? Na podobném jako kdysi Věci veřejné, jejichž designeři investovali pár desítek milionů, aby se VV dostaly do sněmovny a předvedly národu, jak „umí“ řídit ministerstva či samotný poslanecký klub.