Při shánění podpory na unijní reformu to ale zatím po minulém týdnu vypadá tak, že zůstává sám, jelikož německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande uzavřeli dohodu, jejímž cílem je naopak posílení politické a rozpočtové unie v zemích eurozóny. Obě strany přitom zdůraznily, že plán do příštích let operuje v rámci stávajících unijních smluv.

Po vítězství konzervativců v nedávných britských volbách dodržel Cameron to, co sliboval ve volební kampani, že nejpozději do konce roku 2017 vypíše referendum o setrvání země v EU. Vzhledem k tomu ale, že on sám z unie vystoupit nechce a je zastáncem setrvání Británie v EU, bude se za každou cenu urputně snažit vybojovat si na EU pro Británii všelijaké možné ústupky a výjimky, které by jeho voliče přesvědčili o tom, že se vystupovat z unie nevyplatí a že pouze setrvání v EU s vybojovanými ústupky je začátek dobré budoucnosti pro celou Británii. No a vzhledem k tomu, že je nutné Británii v unii mít za každou cenu, nakonec si velké množství těchto výjimek pro sebe prosadí a prozatímní silné řeči Merkelové a Hollanda vezmou za své. Kdyby totiž v referendu zvítězili odpůrci EU a Británie by opravdu řady unie opustila, byl by to začátek konce unie jako takové a to nikdo z uvedených politiků a velké většiny europoslanců (až na pár výjimek, které bojují za národní zájmy) nechce. Přece si nevypustí svůj vlastní rybník, který je přeplněný tučnými rybičkami, které pravidelně každý měsíc připlouvají na účty všech europoslanců, jejich velké množství asistentů a úředníků obrovského eurounijního molochu a v neposlední řadě na všelijaké byrokratické přerozdělování.