Provdat se, cestovat za hranice a mnohdy i studovat, pracovat, pronajmout si byt či navštívit lékaře. To všechno ženy v Saúdské Arábii nemohou, pokud jim to nedovolí jejich mužský poručník, který je zastupuje před tváří zákona. Bývá jím jejich nejbližší mužský příbuzný – nejčastěji manžel, případně syn, který osud ženy drží v rukách a v mnoha ohledech také vládne jejímu životu. Petice ihned vyvolala i protikampaň, která poručnictví obhajuje jako správný systém, navržený ve prospěch žen a k jejich ochraně.

V petici se ženy vůbec nezmiňují o tom, že ještě ke všemu tomuto otrokářskému způsobu života musí chodit zahalené od hlavy až k patě, což jim ale asi až tak nevadí. Na to už si zřejmě zvykly a berou to jako nedůležitou věc. A to vůbec nepíši o tom, že i výpověď ženy u soudu má o hodně menší hodnotu než výpověď muže což mnohdy vede i k nespravedlivému ukamenování. Žena prostě v zemích vyznavačů středověkého proroka není brána za právoplatného člověka, nýbrž za druhořadého občana, který má jen velice málo práv, ale na druhé straně spoustu povinností.