Prezident Miloš Zeman byl podruhé zvolen přímou volbou prezidentem České republiky a je v zahraničí respektován jako státník, který hájí zájmy našich občanů. Naneštěstí se ale najdou i jeho kritici, kteří by ho nejraději viděli v roli posluhovače svých probruselských zájmů. Nyní se do jejich čela postavila část senátorů, kteří připravují na prezidenta žalobu.

Naše hnutí SPD respektuje a chová úctu k našemu prezidentovi Miloši Zemanovi, který roli prezidenta České republiky zastává již druhé volební období, když v přímé volbě porazil všechny své protikandidáty. Ne všichni však respektují výsledek těchto demokratických voleb a neustále pana prezidenta napadají různými formami: televizní zpravodajství, novinové články, svolávání demonstrací apod., což vše je vedeno s cílem poškodit Miloše Zemana v očích občanů. Jako poslední příklad takového jednání uvedu „aktivitu části senátorů“, kteří dokončili žalobu na pana prezidenta, údajně za to, že „v naší republice vyvolal čistě prezidentský systém vládnutí“. Na celé věci je pro každého slušného občana nepochopitelné, že tuto žalobu vypracovali senátoři horní komory Parlamentu České republiky. Konkrétně se jedná o šest senátorů zastupujících senátorský Klub pro liberální demokracii – SENÁTOR 21, který tvoří senátoři Václav Láska, Ladislav Kos, Tomáš Goláň, Přemysl Rabas, Petr Orel a Lukáš Wagenknecht. Ti nyní vedou kampaň k podpoře v Senátu, kde chtějí získat 27 podpisů, aby se mohlo o návrhu žaloby v Senátu hlasovat. 

Samotný návrh žaloby je sepsán na 50 stránkách dokumentu a obsahuje celkem 57 skutků, ve kterých poukazují na pochybení současného pana prezidenta. Tyto skutky jsou řazeny v časové řadě, která začíná rokem 2013 a vede až do roku 2019. Nejvíce skutků se týká personálií, kde je uvedeno 27 případů, jako např. odmítnutí povýšení osob ve státních službách, nejmenování profesorů a nejmenování navrženého ministra zahraničí. Dalších 9 skutků dle návrhu žaloby nahrávaly Rusku a Číně, např. kauza novičok a účast prezidenta na vojenské přehlídce v Číně. V návrhu žaloby je též zmíněno, že se prezident v šesti případech v období šesti let postaral o kontroverzi při udílení státních vyznamenání. V závěru tohoto dokumentu je v odůvodnění napsáno: „Ústavně žalovaný, který si v podstatě uzurpoval řízení exekutivy bez odpovědnosti Poslanecké sněmovně, tak porušil Ústavu hrubým způsobem, protože takový způsob vládnutí Ústava nezná a stanoví způsob vládnutí zcela jiný.“