Blíží se několikateré volby, po kterých už se nebude tak multikulturně výskat radostí, jak to na začátku tohoto týdne předvedli všichni sluníčkáři a antivlastenci komentující těsnou prohru kandidáta Svobodných (FPÖ) Norberta Hofera v prezidentských volbách v Rakousku. Oni si totiž neuvědomili, že to bylo naopak neskutečné vítězství všech, kteří kritizují eurofederalismus, centralismus, islamizaci Evropy, diktát EU a nedemokratičnost Evropské komise.

Jednalo se ale zatím pouze o předehru k mnohem zásadnějším vítězstvím, které nás vlastence v několika málo letech za sebou čekají. V listopadu tohoto roku se totiž volí ve Spojených státech prezident, kde má možnost vyhrát Donald Trump. V květnu příštího roku se bude ve Francii o místo prezidentky ucházet předsedkyně Národní fronty (FN) Marine Le Pen, jež bude největší favoritkou. Na podzim 2017 jsou v Německu volby do Spolkového sněmu, kde je na vzestupu Alternativa pro Německo (AFD), no a v roce 2018 se bude v rakouských volbách ucházet o funkci rakouského kancléře předseda Svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache, kterého by už dnes volilo kolem třiceti procent Rakušanů.

Ne na volby v České republice jsem nezapomněl. Předehrou a referendem budou již letošní říjnové volby do zastupitelstev krajů, po kterých přijdou na řadu volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na podzim příštího roku. Při těch se rozhodne, zda chtějí občané České republiky žít svobodně v demokracii bez ohrožení národních, kulturních a společenských hodnot a vyznávat suverenitu České republiky.