Hlavy států a premiéři jednali za přítomnosti předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise o vztazích mezi Evropskou unií a Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldávií a Ukrajinou. „Domnívám se, že například dojednané dohody o zónách volného obchodu budou mít dlouhodobě pozitivní dopad na ekonomiky všech zúčastněných zemí,“ řekl premiér Jiří Rusnok s odkazem na Gruzii a Moldávii.

V případě dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou však k podpisu zatím nedošlo. „Jako Česká republika budeme podporovat, aby dveře pro Ukrajinu zůstaly otevřeny i nadále. O své budoucnosti však musí rozhodnout Ukrajinci sami,“ uvedl v této souvislosti předseda vlády.

Premiér zároveň vyhodnotil summit jako úspěšný. „Jednání měla za účel přiblížit zúčastněné partnerské země k unii formou asociační dohody a dohody o volném obchodě, což se podařilo,“ vysvětlil Jiří Rusnok. Summit také přinesl dohodu mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem o usnadnění udělování víz a dále došlo k uzavření jednání o dohodě o civilním letectví mezi EU a Ukrajinou.

V pořadí třetí summit Východního partnerství EU v litevském Vilniusu navázal na historicky první summit tohoto druhu konaný v Praze v roce 2009. Tyto české kořeny chce nyní předseda vlády znovu připomenout. „Nabídli jsme příští rok na jaře v Praze hostit konferenci, která by agendu Východního partnerství udržovala v chodu na pokud možno nejvyšší úrovni,“ sdělil na tiskovém brífinku Jiří Rusnok.