Jak už pan předseda říkal, garančním výborem byl VVVK. Já bych si dovolil přednést zprávu, která se toho projednávání týkala.

Vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně v listopadu 2016, zástupcem navrhovatele je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Návrh zákona byl v prvním čtení přikázán k projednání Výboru pro vědu, vzdělání a kulturu, druhé čtení návrhu proběhlo v Poslanecké sněmovně v únoru 2017, třetí čtení návrhu se konalo 7. dubna 2017. Pro návrh zákona se vyslovilo 89 poslanců ze 130 přihlášených ve sněmovně. Poslanecká sněmovna tak postoupila návrh zákonu Senátu 9. května, lhůta pro projednání Senátu končí dnem 8. června 2017.

V Poslanecké sněmovně nebyl podán návrh na zamítnutí návrhu zákona, k návrhu bylo předloženo několik desítek pozměňovacích návrhů. Myslím, že je správné podotknout, že některé byly přijaty, některé nebyly přijaty. Mnohé z těch, které přijaty byly, byly, myslím, ku prospěchu věci. Například to, že výčet pedagogických pracovníků, kteří budou vytvářet plán osobního rozvoje, byl zúžen pouze na učitele, prodloužila se doba aktualizace plánu osobního rozvoje, bude se to dělat jednou za dva roky, zavedla se flexibilita příplatku pro uvádějící učitele v kombinaci s výší úvazku a tak dále. Těch věcí bylo víc. Jistě jsme se s nimi seznámili.

Některé návrhy sněmovna neodsouhlasila, např. zavedení sabatiklu po 15 letech učení. Jeden z těch návrhů tam byl také takový, s tím sněmovna nesouhlasila.

Myslím si, že bychom měli, při tom, když budeme o návrhu diskutovat, také jsme tak o tom mluvili na výboru, si ujasnit, proč vlastně ten zákon, ta novela vzniká, v čem je celý problém.

Paní ministryně připomněla, že o kariérním řádu se jedná 19 nebo 20 let. Všechno dobře pamatuji jako ředitel školy. Myslím, že trošku té skepse k té délce ve mně prostě zůstává. Nicméně, paní ministryně má zcela jistě pravdu, že potřebujeme dobře profesně připravené, podporované i v rozvoji učitele, potřebujeme je také dobře zaplatit. Školství se potýká v poslední době čím dál tím víc s nedostatkem učitelů, s malou atraktivitou tohoto povolání. Navrhovaná novela by měla být jednou z cest ke zvýšení atraktivity toho povolání. Kdybych měl konkrétně připomenout to, s čím se školy potýkají, tak je to především stárnutí učitelských sborů, a prognóza je ještě horší do budoucna, nedostatek učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů, ale zároveň i nedostatek učitelů odborných předmětů na odborných školách, nevyváženost zastoupení mužů a žen ve sborech a také s tím, že je třeba změnit jistý způsob přístupu ke vzdělávání v 21. století, na paritu revoluce 4.0. Průmyslové revoluce, ty už máme za sebou, ale to, kam směřujeme, mám na mysli to, co jsem si dovolil nazvat tím, že by se nemělo už spoléhat na české zlaté ručičky, ale mělo by se spoléhat na zlaté české hlavičky, k tomu budeme muset systém vzdělávání nepochybně změnit.

To jsou všechno věci, ke kterým bychom měli směřovat. Prognóza, tak jak má rozpracovaný plán i ministerstvo školství, nebo představa, jak budou tyto věci vypadat v následujících letech, včetně toho, jak to vidí i Česká školní inspekce, příliš příznivá není.

Z toho tedy, znovu opakuji, vyplývá i návrh toho kariérního řádu. Paní ministryně ho připomněla, hlavní zásady, já je tady nebudu opakovat. Jenom připomenu, jaké jsou připomínky, můžu říct, odborné veřejnosti, když říkám odborné veřejnosti, tak tím mám na mysli různé asociace, ne všechny asociace podporují ten kariérní řád, velké výhrady má i Česká školní inspekce, prosím, Česká školní inspekce, pak různé vzdělávací aktivity, které mají jiný pohled na celou problematiku.

Jaké jsou ty hlavní připomínky?

Jedna z nich je ta, že z legislativního pohledu je novela neúplná, chybí prováděcí předpisy. Těch prováděcích předpisů bude muset být osm, jestli se nemýlím. Ty prováděcí předpisy neexistují. Takže vlastně je navrhován zákon a nevíme, jak se bude provádět. Další výhradou, připomínkou je to, že jsou stanoveny nějaké profesní kompetence standardů učitele, ty standardy učitele jsou velmi obecné, velmi složité. Budou velice těžko hodnotitelné a nějakým způsobem velice těžko ohodnotitelné. Další výhrada počítala s tím, že ministerstvo školství má jistou, paní ministryně to nemá ráda, ale centralistickou, centrální roli v tom rozvoji profesních kompetencí učitele, bude stanovovat některé věci, ale to jejich plnění dopadne na ředitele škol, na školy jako takové. Další připomínky se týkaly právě toho, že přibývá jisté administrativní náročnosti na těch školách, budou se zřizovat atestační komise, kterých v budoucnu, tak jak bude ten kariérní řád nabíhat, bude víc a víc. Vzhledem k tomu, že máme ve školství skoro 140 tisíc učitelů, tak si umíme představit, i když většina z nich přejde automaticky do druhého atestačního stupně, tak si dovedeme představit, jak to bude z hlediska časového a administrativního náročné.

To byly asi tak nejdůležitější připomínky odborné veřejnosti k tomuto navrhovanému zákonu.

Když jsme to projednali na VVVK, tak jsme hlasovali jednak o tom návrh zamítnout, ten návrh neprošel, hlasovali jsme i o tom, vrátit novelu do sněmovny s pozměňovacími návrhy. Myslím si osobně, že by bylo správné pozměňovací návrhy pustit do diskuse, diskutovat o nich, mluvit o nich, protože je to ve prospěch celé zcela jistě správné myšlenky.