Poslanecká sněmovna bude v tomto týdnu projednávat 3. čtení zákona o státním rozpočtu pro rok 2023, ke kterému poslanci hnutí STAN společně s koaličními partnery podali několik pozměňovacích návrhů. Pozornost si zaslouží navrhované zvýšení dotace na školní obědy pro žáky základních škol, a to na 100 milionů korun, nebo zvýšení příspěvku pro potravinové banky.
Prosazujeme zvýšení podpory pro školní stravování či přídavků na děti. Zrušit chceme povinnost používání datových schránek pro fyzické osoby nepodnikající
„Datové schránky jsou užitečným a efektivním nástrojem pro komunikaci se státem. A jsem velmi rád, že letos počet uživatelů datových schránek organicky trhal rekordy. Je lepší lidi motivovat, než jim ukládat povinnost. Je lepší nabídnout takovou možnost, aby lidé při přihlášení elektronickou identitou měli možnost okamžitého zřízení datové schránky. Vždy je ale lepší dobrovolnost než povinnost, proto pro nepodnikající fyzické osoby chceme, aby se rozhodli dobrovolně. Řešili jsme situaci i s Radou vlády pro lidská práva, která především reprezentovala seniorskou kategorii občanů a fakt, že v České republice máme digitální vyloučení 17 procent. V důsledku energetické krize a inflace je toto vyloučení rizikovější,” vysvětlil kroky ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan a zmínil připravovanou masivní informační kampaň k výhodám používání datových schránek.
Poslanci dnes také přehlasovali prezidentské veto týkající se malé novely služebního zákona. „Veto prezidenta Zemana teď lítá jedno za druhým. Vnímám ho ale spíš jako vyjádření postoje k naší vládě, ale ne jako racionální argumentaci. My si za její podobou stojíme, jde o první krok k profesionalizaci státní správy. Na ní bude navazovat chystaná velká novela, která bude na odborné i politické bázi diskutována během příštího roku. Novela přináší řadu pozitivních kroků – zjednodušujeme výběrová řízení. Umožníme, aby se do něj mohli přihlásit i odborníci mimo státní správu. Profesionalizace a otevřenost je cestou k modernizaci a přiblížení občanům. Další důležitý bod je pevné určení funkčního období ředitelů. Chceme odpolitizovat státní správu, proto jsme přišli s jasně stanovenou hranicí mezi politickým vedení ministerstev a úřednickým aparátem,” dodal Rakušan a jako svůj třetí bod tiskové konference představil připravovanou systemizaci, kterou bude vláda projednávat ve středu. „Předložím vládě návrh systemizace, jehož cílem je zefektivnit a zeštíhlit státní správu. Při meziročním srovnání bylo zaznamenáno 851 míst, jen na našem resortu vnitra se bude jednat o více jak 200 míst. Nejedná se jen o ta dlouhodobě neobsazená, ale o reálné snížení počtu úředníků. Tím ostatně naplňujeme programové prohlášení vlády,” uzavřel Rakušan
Dalším důležitým bodem jednání budou pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu na rok 2023. Konkrétně se jedná například o finanční podporu školního stravování nebo potravinových bank. „Tyto pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu 2023 jsou sice co do objemu menší, ale o to více důležitější, neboť pomáhají rodinám s dětmi a také těm, kteří se ocitají na hranici hmotné nouze,” komentovala tyto pozměňovací návrhy 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). Dotační program na podporu školního stravování žáků základních škol využívá ročně přes 11 tisíc dětí. Vzhledem k rostoucím cenám potravin a energií by tak mohlo hrozit, že bez navýšení by nebylo možné vyhovět takovéto poptávce. „Navrhujeme navýšit tuto dotaci o 40 milionů korun – na celkovou částku 100 milionů korun. Důvody jsou jasné – vysoká inflace, rostoucí ceny energií a potravin a také očekávaný nárůst počtu dětí, které by využívaly takzvané bezplatné školní obědy. Je nezbytné konstatovat, že na konci roku 2021 stál oběd ve škole přibližně 28 korun. Na rok 2023 se odhaduje navýšení, kdy by se tato částka mohla vyšplhat až na 36 korun,” popsala důvody pro navýšení Věra Kovářová. Dále doplnila, že „obědy ve školní jídelně jsou důležité nejen tím, že nasytí, ale také podporují socializaci žáků, kteří tak nejsou vyloučeni z kolektivu a také mají pozitivní dopady na školní prospěch a vztah žáků ke škole.”
Dalším tématem, které Věra Kovářová otevřela, byly potravinové banky a podpora jejich provozu. Zde je navržené navýšení o 39 milionů korun. „Důvody, proč toto navýšení navrhujeme, jsou také zřejmé. Je to očekávaný nárůst objemu potravin, které budou předány potravinovým bankám a dále budou distribuovány lidem na hranici hmotné nouze. Dalším důvodem je nárůst cen energií a pohonných hmot, to znamená i výrazné navýšení provozních nákladů potravinových bank. Mimo to očekáváme v příštím roce nárůst potřebných, které by služby potravinových bank využili,“ popsala Kovářová.
Poslední zmíněnou úpravou rozpočtu pro rok 2023 bylo navýšení kapitoly ministerstva školství o 1,1 miliardy korun. „Mám velkou radost, že se díky vyjednávání ministra Vladimíra Balaše a předsedy rozpočtového výboru Josefa Bernarda podařilo dojít k dohodě. Konstatuji, že všechny tyto pozměňovací návrhy podáváme společně s koaličními poslanci. Jsem ráda, že všechny tyto pozměňovací návrhy povedou k tomu, že bude zajištěna pomoc jak dětem, tak lidem v hmotné nouzi a také, že budou zajištěny finanční prostředky na pedagogické asistenty,” uzavřela Kovářová.
Poslanci budou také jednat o novele zákona o státní sociální podpoře. „Tato novela zahrnuje úpravu přídavku na děti, kdy za naše hnutí dlouhodobě podporujeme jak zvyšování tohoto přídavku, tak i diskusi o rodičovském příspěvku. Jedná se o efektivní a cílený nástroj, který podpoří zejména nízkopříjmové rodiny. S ohledem na současnou rozpočtovou situaci je z našeho pohledu dobře, že jde ministerstvo práce touto cílenou a adresnou cestou,” komentovala toto téma Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), která se v rámci hnutí STAN věnuje sociální problematice. „Například rodina s dětmi 10 a 16 let, kde alespoň jeden rodič pracuje, dostane v příštím roce, pokud návrh schválíme, příspěvek přes 3000 korun měsíčně,” doplnila Pivoňka Vaňková.
Další navýšení se bude týkat příspěvku na bydlení. „Ministerstvo práce na základě vnitřních analýz navyšuje tyto normativy a upravuje je ve prospěch jednočlenných a dvoučlenných domácností. Navýšení považujeme za dostatečně vysoké. Například samostatně žijící seniorce se budou zohledňovat náklady na bydlení nově až do výše 18 000 korun. Dlouhodobě také voláme po cenových mapách, které se v současnosti připravují, a které nám pomohou zjistit reálné náklady na bydlení v jednotlivých regionech,” popsala Pivoňka Vaňková.
Posledním představeným bodem byla úprava zákona o životním a existenčním minimu, který by od začátku příštího roku měl být vůči lidem vstřícnější. „Jsme rádi, že dávkový systém bude také motivační. Doposud docházelo k tomu, že při výpočtu dávek, například příspěvku na bydlení, byla zohledněna a započítána i odměna učňů na učebních oborech, nebo jejich mzda na brigádách. Toto už se od ledna stávat nebude,” komentovala tuto úpravu Pivoňka Vaňková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
