A to:
- na rychlou a nebyrokratickou pomoc živnostníků, podnikatelů a udržení pracovních míst
- na rychlou a nebyrokratickou pomoc malých a středních podniků
- na podporu lokálních ekonomik prostřednictvím obcí a měst
Rozhodně ne:
- na stavbu přehrad a jiných „hladových zdí“
- na podporu pouze velkých podniků
- na znárodňování tzv. „strategických“ firem v soukromých rukách
Historie krizí ukazuje, že to, jak se daná země vzpamatuje z krize, záleží na třech rozhodujících faktorech: struktuře průmyslu, struktuře firemního sektoru a účinnosti fiskálních stimulů.
„V tomto ohledu na tom není Česká republika moc dobře: má průmysl hodně závislý na lidské práci, má nízký podíl práce vykonavatelné ‚z domova‘, má velmi málo skutečně velkých firem, které mají dostatečné rezervy. Vláda by teď proto měla použít ‚namísto vzduchovky bazuku‘ a utratit klidně 5 % HDP, ale tak, aby ekonomika zůstala co nejméně porušená a připravená k restartu,“ říká ekonomický expert STAN Věslav Michalik.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
