Před 172 lety se narodil Tomáš G. Masaryk. Profesor filozofie, první československý prezident a člověk, který se nebál stát za svými rozhodnutími a neuhýbal ve chvílích, kdy okolí a okolnosti stály proti němu. Muž, který neváhal bojovat, když to bylo potřeba.

Masaryk často říkal, že „člověk mnoho vydrží, má-li cíl“. Myslím, že se celý svět může o pravdivosti tohoto výroku přesvědčovat každým dnem, nyní intenzivněji než jindy, a to nejen díky odvaze a úsilí prezidenta Zelenského, ale především díky obětavosti tisíců běžných Ukrajinců, kteří bojují o své životy, domovy a o svou budoucnost.

Přitom během těchto bojů stačí maličkosti a všechno může být úplně jinak. Sám Masaryk zažil během první světové války v Kyjevě moment, který mohl mnohé změnit. Jak píše Pavel Kosatík v knize Jiný TGM: „V Kyjevě, asi pátý den našeho pobytu, seděl Masaryk ve svém pokoji, když do pokoje jeho souseda vletěl granát. K velkému štěstí nevybuchl, ale rozbořil jen kamna. Kdyby byl vybuchl, neměli bychom svého prezidenta.“