Politická garnitura se napojila na jednotlivé dotační programy, jednotliví „kamarádi“ politiků dostali tu dotaci tam, tu onde. Vznikly celé agentury na to, aby „pomáhaly“ s vyplňováním grantových žádostí, respektive, aby zařídily, že eurodotace „se dostane“. Rozhodujícími činiteli na místech, které rozhodovaly o udělení eurodotace, pak byly osoby spřízněné s tou kterou politickou stranou. Jistá část peněz se pak systémem „velké vratky“ vracela zpět do stranických sekretariátů, případně do kapes jednotlivých agentur. Kdo nedal – neměl. Eurodotace se tak stalyzdrojem korupce i neprůhledného financování politických stran nebo některých jejích členů.