Nedávno se opět řešilo tzv. zálohové výživné. Argumenty jeho zastánců jsou zpravidla dva. Žena přeci nemůže vědět, že si pořizuje dítě s grázlem, který jí nechá i s dítětem, popř. dětmi, svému osudu A druhým argumentem zastánců zálohového výživného bývá tvrzení, že jde o děti, které za nic nemohou. Nemohou za to, s kým je matka počala a nemohou za to, že biologický otec neplatí. A jako třešínka na dortu je tvrzení, že děti nemůžou za to, že špatně funguje stát a z těch grázlů to výživné neumí dostat.

Neřešme teď, zda jsou tato tvrzení pravdivá a tedy zda tyto argumenty považovat za pádné a při rozhodování je brát v potaz. Ale podívejme se na jejich podstatu. Nutně pak musíme dojít k závěru, že děti strádají i z jiných důvodů, za které nemohou, a jak vládu a parlament, tak velkou část veřejnosti i neziskovek to nechává zcela v klidu.

Typickým příkladem jsou podnikatelé, kteří se dostanou do finančních potíží. Stačí velmi málo. U menších podnikatelů, živnostníků bohatě stačí, když odběratel nebo více odběratelů nezaplatí faktury a rázem se rodina může ocitnout ve značné finanční krizi. Pokud je navíc podnikatel plátce DPH, musí z vystavených faktur DPH odvést, i když nejsou uhrazené. Tyto případy nejsou nijak vzácné, ale o tyto děti se MPSV, ani neziskovky nestarají. Nikomu nevadí, že dřou bídu, že rodina se dostává do dluhů, že takové děti strádají, nikomu nevadí, že za nezdárné odběratele svého otce nemohou, nikomu nevadí, že taková rodina zpravidla nedosáhne ani na žádné sociální dávky atd.