Jako každý rok jsem dnes ráno zamířil na Národní třídu.
Bez velkých slov, zbytečných gest, bez doprovodu — jen s květinou, s vnitřní potřebou se zastavit a uvědomit si, jak v souvislosti s tím, co se děje okolo nás, je vše tak neskutečně křehké.
Pochopit, jak důležité je chránit to, co se zdá samozřejmé.
Položit několik květin a zapálit svíčku tam, kde se psala naše novodobá historie.
Kde odvaha studentů, síla občanské společnosti a touha po svobodě změnily směr dějin.
Je to pro mě tichý rituál.
Chvíle, kdy se v ruchu dne na okamžik ztiším.
Vzpomenu na listopad 1989, na atmosféru tehdejších dní, na to, co jsme získali — a co nesmíme ztratit.
„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ — Václav Havel
Slova, která neztrácejí sílu. Jen je musíme znovu a znovu naplňovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
