Financování českého zdravotnictví je založeno na vícezdrojovém systému, v němž klíčovou roli hraje veřejné zdravotní pojištění. Přibližně 80 % příjmů systému pochází právě z tohoto zdroje, dalších zhruba 15 % tvoří finanční prostředky z privátního sektoru a zbylou část pak doplňují příspěvky od státu, krajů a obcí. V roce 2024 představovaly výdaje na zdravotnictví zhruba 7,5 % HDP. Tento podíl je nižší než v některých západoevropských zemích, například v Německu nebo ve Francii, kde se výdaje pohybují kolem 11 % HDP.
Mezi nejzávažnější problémy českého zdravotnictví patří nedostatek zdravotnického personálu. Tento nedostatek se týká lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků. Ačkoli dle údajů OECD počet lékařů a sester v ČR postupně roste, nedokáže tento nárůst dostatečně reflektovat zvyšující se poptávku po zdravotní péči. V roce 2019 pracovalo ve zdravotnictví 34 pracovníků na 1 000 obyvatel, což sice představuje nárůst oproti roku 2000 (tehdy 25 pracovníků), nicméně stále jde o nedostatečný stav, zvláště v některých regionech a oborech.
Nedostatek personálu vede k přetěžování stávajících pracovníků, což se negativně odráží na kvalitě poskytované péče i pracovních podmínkách. Řada zdravotníků musí sloužit přesčas za relativně nízké mzdy, a proto se mnozí z nich rozhodují odejít buď do zahraničí, nebo zcela mimo zdravotnický sektor. Tento trend je zvláště výrazný u mladých lékařů a sester, kteří se snaží nalézt lepší pracovní podmínky i finanční ohodnocení jinde.
V tomto článku se budeme podrobněji zabývat jednotlivými aspekty zmíněných problémů a navrhneme koncepční řešení, jež by mohla vést ke zlepšení situace. Zaměříme se na názory odborníků, ale zároveň zohledníme i zkušenosti pacientů a zdravotníků. Téma českého zdravotnictví budeme rozvíjet i v dalších textech, v nichž se podrobněji zaměříme například na otázky financování, vzdělávání personálu či modernizaci zdravotnických zařízení. Sledujte naše další články, ve kterých se budeme těmto oblastem věnovat detailněji a přineseme konkrétní návrhy opatření vedoucích ke zlepšení současného stavu.
Pohled první – „Pacient“
Z perspektivy pacientů představují hlavní problémy dlouhé čekací doby na vyšetření a lékařské konzultace, které mohou zhoršit jejich zdravotní stav a zvýšit psychický stres. Nedostatek specialistů a silná centralizace péče ve větších nemocnicích nutí obyvatele venkova cestovat za potřebnou zdravotní péčí na značné vzdálenosti. Dalším výrazným problémem je nedostatečná komunikace a informovanost mezi zdravotnickým personálem a pacienty, jež může vést k nedorozuměním a pocitu nejistoty. V oblasti lékové politiky se pacienti setkávají s nedostupností některých léčiv a výpadky v jejich dodávkách, což negativně ovlivňuje průběh léčby. Tyto potíže často souvisejí s globalizačními faktory, které ovlivňují výrobu i distribuci léčiv.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Vy pořád řešíte jen nějakou regulaci obsahu na internetu
Ale řešíte problém i z opačného úhlu, kdy se nejen z internetu vytrácí svoboda slova a názoru? Mě přijde, že se dnes už nahlas nesmí říci, co si opravdu myslíte. Nemyslím nezákonné věci, ale prostě svůj názor, který třeba zrovna vaše vláda nebo většinová společnost neuznává. To ale pak přeci není žá...
Další články z rubriky

6:09 Vích (SPD): Opět problém s migrací z jihu. Řecko se musí bránit samo
Nelegální migrace do EU opět sílí. A v Bruselu je pohoda, čeká se na účinnost Migračního paktu, kter…
- 8:15 Krejza (ODS): Lampedusa je spíše třídírna, Ukrajinci musí mít stejný status jako Afričani
- 7:11 Ministr Hladík: Energetické poradenství musí být dostupné, důvěryhodné a odborně kvalitní
- 4:30 Ludková (ODS): Ne kriminálu za pár kytek
- 23:00 Ministr Kupka: Prodloužená platnost evidenční kontroly osobních aut přináší další úspory
- 21:07 Peštová (ANO): Konečně víme, kdo doprovází pana ministra Válka do Dubaje