Schillerová (ANO): EET přispívá k narovnání podnikatelského prostředí

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, ještě jednou, milé kolegyně, milí kolegové, mám nachystané dlouhé vystoupení, chci mluvit o tom, jak to vlastně všechno začalo, pokračovalo a tak dále.

Ale musím zareagovat na některé věci, které tady padly ze strany zejména pana ministra, spíš takové nepřesnosti nebo - budu velmi zdvořilá - nepravdy. Vypnutí EET. Není vypnuto EET. EET je dobrovolné. A takto to bylo. A není ani pravda, pane poslanče Munzare, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že bych byla proti tomu. Naopak. Aktivně jsem přišla dvakrát po sobě. A mohla jsem to nechat do konce roku 2021. Měli jsme na to dost tady hlasů. A přesto jsem chtěla do konce roku 2022, abych z toho nedělal téma parlamentních voleb. Prostě považovala jsem to tehdy za nefér. A měla jsem s tím problém i v rámci našeho hnutí. Takže prosím, kdyžtak korektně tyto věci. Není vypnuto. Je dobrovolné. A pořád hodně podnikatelů dobrovolně - těch poctivých, kterých je většina - ano, máte pravdu, v tom se určitě shodneme - a ti poctiví právě volají po tom, aby zůstalo EET alespoň dobrovolné. A mám tady celou řadu argumentů od podnikatelů. A určitě se v průběhu dlouhé diskuse, která nás čeká, k tomu dostaneme.

Ano, máte pravdu, pane ministře, že transakce platebními kartami stouply. Ale i to je důsledek EET. Jestliže Ústavní soud tehdy konstatoval, že se nemají pod hotovostní platby - a já jsem s tím nikdy neměla problém - zahrnovat platební karty, byly vyňaty tehdy některou z těch novel a nebylo to aplikováno, tak logicky prostě vzrostly jako jeden z důsledků, ale druhý, přiznejme si otevřeně, neméně důležitý a neméně zásadní byl covid, který přispěl velmi k tomu, že stoupl počet transakcí formou platebními kartami. A naopak podnikatelé, se kterými jsem mluvila, nebo zástupci svazů říkají, teď to zase půjde dolů, až se zruší EET. Také není pravda, že by řekl Ústavní soud, že je protiústavní. To neřekl. Bylo tam dizentní stanovisko, které jste tady rok a půl opakovali, zejména pan poslanec Munzar, prostřednictvím paní místopředsedkyně, když jste obstruovali novelu, tak jste tady to dizentní pořád všichni četli za sebou, on už to nikdo moc neposlouchal, já ano, protože jsem tady seděla u stolku předkladatelů a mnohdy jsem namítala, že už to slyším asi po sto dvacáté páté, ale to už je úděl tady nás všech, kteří buď předkládáme, nebo něčemu bráníme.

A ještě jste říkal, že ano, zavádíme paušální daň, to je pravda. Paušální daň jsme zavedli, naše vláda. Já si stojím za tím, že to je vynikající projekt. Těšila jsem se, že ho teď vylepšíme společně tady tím, že posuneme, velmi správně, také děkuji za to, že jste to dotáhl, pane ministře, povinné plátcovství DPH nad dva miliony. To určitě podpoříme. To bude velmi rychlé. Paušální daň, váš návrh už se mi líbí méně, ta tři pásma. Ale to bude debata někdy jindy. Takže tím jsme to moc nevylepšili. A myslím si, že pokud to tady prosadíte, většinu máte, tak atraktivita tohoto institutu se určitě zmenší.

Co se týče, mluvil jste o tom, že vnímání podnikatelů poctivých, nepoctivých... Znovu opakuji, shodujeme se na tom, že poctivých je většina. Právě ti chtějí, aby zůstalo EET. Bojí se právě návratu do devadesátek, což teď vidíme v přímém přenosu i v jiných oblastech. Tak mi to přímo napsali, mám tady takový podklad, který potom, až se k němu dostanu, tak ocituji. A tohle je jeden z argumentů. Ale já se budu držet spíš těch věcných. A když se podívám na statistiky, a mám ta čísla, když jsem ještě byla ministryní financí a vyhodnocovali jsme tři roky poté, což je zpátky, já nevím, dva roky, nebo rok a půl, nebo dva roky to budou asi spíš, tak byl tam jednoznačný podle údajů, a tady s vámi souhlasím, aparáty pracují pořád stejně ať pro vás, nebo pro mě pracovaly, tak provádění daňových kontrol kleslo. Logicky. Protože díky těm přehledům, v kombinaci s kontrolním hlášením, samozřejmě že ne všichni jsou plátci DPH, ale u těch, kteří po zavedení EET..., klesal počet prováděných kontrol, protože logicky Finanční správa si vyhodnocovala elektronické údaje a chodila víceméně na jistotu. Pokud se vrátíme zpátky k tomu, že nebude mít tyto nástroje, tento unikátní digitální projekt, tak samozřejmě zase bude obtěžovat. Vrátíme se k tomu, kdy jsem se rozčilovávala ještě na nižších pozicích ve Finanční správě, že si někdy kontroloři ulehčovali situaci tím, říkám, na nižších pozicích ve Finanční správě, nikoli jako náměstkyně nebo ministryně, že si někdy ulehčovali práci tím, že právě chodili tyto živnostníky kontrolovat, protože neměli žádné podklady, kromě podaného daňového přiznání neměli příliš údajů, pak tam chodili a zbytečně je zatěžovali, což právě tyto digitální nástroje odstranily. Ale i to byl smysl, aby se zmenšil počet kontrol, aby se nekontrolovali tito lidé, proč také, když vlastně ty údaje byly v systému Finanční správy.

Třetí a čtvrtá vlna - o žádných rozporech v koalici nevím. My jsme se tenkrát dohodli na systému, kde se výše příjmů nebude evidovat elektronicky. Tam ta dohoda byla poměrně rychlá a pak jsme ji tady prosazovali společně na půdě Poslanecké sněmovny.

Takže jenom ještě jednu věc. Když tak bych prosila pana poslance Munzara, prostřednictvím paní místopředsedkyně, aby mě buď necitoval, nebo citoval doslovně. Já jsem nemluvila o zátěži pro podnikání, když jsem navrhovala odložení nebo ne odložení, ale dobrovolné EET po dobu dvakrát po sobě kvůli covidu, ale mluvila jsem o tom, že by si prostě museli někteří v té době jít plnit povinnosti při té registraci, které nebyly nějak složité, ale byl covid, byl prostě omezený kontakt s úřady, nemohli nikam jít, někteří neměli on-line. Takže to byly ty důvody, proč jsem prostě na to přistoupila. Takže ne, že bych to považovala za... Ale naopak oni volají dneska podnikatelé, že to za zátěž nepovažují.

A teď prosím k takovému souhrnnému mému vystoupení. Mně to prostě nejde dohromady u pana ministra Stanjury, on nastoupil na Ministerstvo financí a tvrdí od počátku, že chce být rozpočtově odpovědný a snižovat výšku veřejného zadlužení. Nebudu opakovat, že ten plán má opačný, to si určitě řekneme, bude tady novela zákona o rozpočtu a další rozpočtové procesy, které nás čekají, takže o tom se určitě budeme bavit. Ale ty reálné kroky, které právě sleduji, a tohle je jeden z nich, tak naznačují něco úplně jiného.

Elektronická evidence tržeb byla od počátku koncipována - já jsem nebyla úplně u toho samého začátku, já jsem se stala náměstkyní ministra financí pro daně a cla od 1. ledna 2016, a to už vlastně byl ten proces poměrně v běhu těch prvních dvou fází, ale byl vlastně koncipován jako plošné opatření s postupným náběhem v čase, jehož hlavním cílem bylo narovnání podnikatelského prostředí, nárůst výběru daní. Čili filozofie hnutí ANO, když převzalo Ministerstvo financí, byla ta, že nebudeme zvyšovat daně, v tom se shodujeme, to jsem ráda, aspoň v něčem, ale budeme je lépe vybírat. Věřte mně, že vím, o čem mluvím. Ono se to moc za vašich vlád nedařilo.

To se v konečném důsledku projevilo na snížení daňové zátěže, protože tím, že jsme ty daně lépe vybírali, tak jsme je mohli snižovat. A to je ta známá tabulka od roku 2015, 2016, v níž celkové snížení daní i při započtení zrušení superhrubé mzdy, což bylo i s vaší pomocí, abych byla poctivá, tak dělalo nějakých, já nevím, 516-520 miliard. A to jsme si mohli dovolit díky právě důslednému vybírání. Nebylo to jenom díky EET, bylo to zejména díky druhému významnému institutu na DPH, a to kontrolní hlášení, díky kterému během tří let, pouhých tří let, v podstatě skončily karuselové podvody, které byly prostě v mega rozměrech. Megarozměry, miliardy korun, které se takhle řeknu, a tady si troufnu říct ukradli, to si troufnu tohle slovo tady použít, ze státního rozpočtu. Takže po třech letech to konstatoval tehdejší nejvyšší státní zástupce ve své každoroční zprávě, že v podstatě on může konstatovat, že došlo k velkému, vlastně téměř ukončení i této trestné činnosti, protože to byly skutečně loupeže.

Tam samozřejmě sehrálo roli i další. To, že jsme zavedli institut toho, že daňovou kontrolu neprovádí jenom místně příslušný správce daně, ale ten, kdo ji zahájí jako první. To byl velmi významný počin a v kombinaci s tím dohromady se zlikvidovaly karuselové podvody a také se zlikvidovaly daňové ráje - Praha. Ten v podstatě skončil, daňový ráj Praha. Zase si pamatujete, tam vycházelo statisticky, ty palcové titulky, že daňová kontrola v Praze probíhá jednou za 358 let, takže se tam všichni stěhovali. A to je dobře, protože tím propadli sítem ti nepoctiví, kterých, a to se taky shodujeme, znovu opakuji, je menšina.

Za dobu svého fungování EET vytvořila téměř 60 miliard dodatečných příjmů pro státní rozpočet. To je asi pro vás, pane ministře, při plánovaných schodcích pro rok 2024 a 2025, ročně předpokládám, že by to pro vás nebylo málo. Nechci vám podsouvat, že byste to považovali... Já nemluvím jenom o dani z příjmů. Já mluvím i o dopadech na sociální pojištění, na zdravotní pojištění. Všechno vám ruku v ruce stoupá. Když se vám zatajené příjmy snižují, a znovu opakuji, že v roce 2013, než vlastně se přistoupilo - v roce 2014 se Andrej Babiš stal ministrem financí a začal řešit, jak na to. To znamená, na Slovensku opsal kontrolní hlášení a v Chorvatsku EET, tak tehdy v roce 2013, na konci roku 2013 Český statistický úřad odhadl zatajené příjmy v České republice na 130 miliard.

Elektronická evidence tržeb je hospodářskopolitické opatření, které jsme politicky prosadili a zavedli společně s mým předchůdcem, tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem. Ten s tím vlastně začal, já jsem v tom pokračovala. Tento systém zabezpečoval pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem - měl, kdyby byly zavedeny všechny, postupný náběh tam byl - až 13 miliard ročně. Já jsem se dívala do důvodové zprávy. Skutečně máte pravdu, že aparát pracuje stejně. Jou tam údaje v tom čase zavedení, se kterými jsem pracovala i já. Ten systém, tak jak byl nastaven a propočten, tam se nijak nezměnil. Ono ani by to nebylo možné. Musí aparát pracovat pořád na stejných principech. A to jenom za již zavedený systém, ve kterém jsou zahrnuty první dvě vlny EET.

V případě zavedení třetí a čtvrté vlny by podle odhadu Ministerstva financí EET vytvořila dodatečných 7,7 miliardy, tedy celkem bychom se bavili až o nějaké částce kolem 20 miliard. Já tady mám i prezentaci tři roky poté. Předpokládám, že se k ní dostanu v nějakém ze svých následujících vystoupení, kde vám předvedu ty konkrétní dopady, mám tam i grafy. Takže o tom se určitě můžeme potom pobavit. Teď chci projít chronologicky celý ten vývoj. (Na galerii pro hosty mávají děti.) Také zamávám dětem. (Poznámka z pléna.) To nevadí. Děti patří všem. Vaši - naši. Leda by byly jenom vaše. Ale i těm bych zamávala, pane ministře. Tak.

To, že ministr Stanjura odmítá zavést třetí a čtvrtou vlnu, politicky chápu, že nechce dokončit jeden z hlavních ekonomických projektů vlády Andreje Babiše a vůbec hnutí ANO, protože to započalo ještě před vládou Andreje Babiše v té minulé, předminulé vládě, i přestože dává podnikům, ale i občanům smysl. Co však nechápu vůbec, je rušení první a druhé vlny. Tady už jde o fungující systém, který má podle výzkumu společnosti STEM z roku 2020 až dvoutřetinovou podporu veřejnosti.

Teď trochu do historie. Psal se rok 2014, tak jak už jsem říkala, na Ministerstvu financí seděl Andrej Babiš jako ministr a v tomto obdobím think tank Case, který oficiálně počítá daňové úniky pro Evropskou komisi, publikoval zprávu, já už jsem se jí dotkla, která byla pro Českou republiku mimořádně pesimistická. Podvody s DPH v Česku během roku 2012 narostly o 15 miliard na celkových 90 miliard, a proto bylo na místě a nevyhnutelné přestat zavírat před tímto faktem oči a začít měnit filozofii pohledu na daně. To je také filozofie. Vy jste mluvil o filozofii, tak naše filozofie byla nezvyšovat daně, lépe je vybírat.

Na rozdíl od údajně pravicových vlád, které měly rezort Ministerstva financí v gesci před hnutím ANO, jak znovu opakuji, nechtěl Andrej Babiš jít cestou zvyšování daní, ale nechtěl také zavírat oči před šedou ekonomikou, a tak se rozhodl, že tuto situaci změní. Začal se tedy jednoduše soustředit na to, jak daně řádně vybírat. Jenomže jak docílit toho, když v Česku v té době - do té doby, to se velmi změnilo, byl ustálený názor u některých poplatníků, že je normální daně neplatit.

Jako nejrozumnější tehdy - zjišťovaly se prostě různé varianty, konzultovalo se to a inspirace pro nás tehdy byla, nebo pro Andreje Babiše, v zahraničí, protože on věděl, že kolo již bylo objeveno, tak proč se v zahraničí neinspirovat. Diskutovalo se Německo, které mělo a má unikátní trojkombinaci, nezvyšuje daně, má dlouhodobě nízkou nezaměstnanost a současně má velice účinný systém daňové správy, který je opravdu nastaven velmi efektivně. Česká republika taktéž potřebovala národohospodářský příklad, jak daně vybírat lépe. Těch témat a příkladů bylo více a nakonec bylo vybráno Chorvatsko, země, která měla relativně dlouhotrvající problém se šedou ekonomikou. Samozřejmě měla podobnou postkomunistickou minulost a zavedla tento funkční systém.

To ve výsledku způsobilo, že podnikatelské subjekty v průběhu dvou let a ten raketový nárůst, já to mám na těch grafech, které mi tamhle leží na stole, ten raketový nárůst v oblasti u segmentů, kde se zavedlo EET, byl naprosto evidentní. V těch segmentech, které byly zahájeny jako první, což byla vlastně oblast pohostinství a oblast ubytování, došlo k nárůstu zejména v tom prvním segmentu například průměrné mzdy, která byla naprosto diametrálně odlišná od průměrné mzdy ve zbytku ekonomiky. Tehdy před zavedením EET průměrná mediánová mzda se pohybovala někde kolem 22 tisíc a tam byla 12 tisíc. To nebylo normální. A najednou začala čtvrtletí od čtvrtletí po zavedení EET růst. To znamená, že ten dopad byl prostě napříč. Mělo to vliv nejen na výběr příjmové stránky pro finanční správu, ale mělo to vliv samozřejmě i na toto narovnávání, že se nedávaly takzvané mzdy na ruku, to znamená bez zaplacení sociálního a zdravotního pojištění.

Následně začalo Ministerstvo financí aktivně připravovat zásadní reformu, o které tu dnes diskutujeme. V rámci přijímání elektronické evidence tržeb byla s tehdejším chorvatským ministrem a ministerstvem navázána úzká spolupráce, spojená s výměnou informací. Diskutovalo se u nás tady v České republice, diskutovalo se v zahraničí. V červenci 2014 například byl zorganizován brífink, kterého se účastnil tehdejší chorvatský ministr financí Boris Lalovac, o zkušenostech chorvatského Ministerstva financí, o zavedení a fungování systému elektronické evidence tržeb. Konzultace s ministrem Lalovcem a vlastně i jeho týmem, to znamená kolegy z chorvatského Ministerstva financí, se konaly opakovaně.

Souběžně s aktivní přípravou systému elektronické evidence tržeb začalo Ministerstvo financí komunikovat toto téma i směrem k občanům a subjektům v České republice. Tým Ministerstva financí začal aktivně vystupovat, komunikovat a vysvětlovat narovnání podmínek pro podnikání, zaměření kontrol na nepoctivou část této sféry, že to skutečně neznamená represi, naopak, že ti poctiví - a to se nakonec děje a událo ve velice krátkém čase a jasně to demonstrovala čísla - se nemusí vůbec kontroly obávat, téměř vůbec, pokud absolutně nevypadnou z žádných těchto problémů, protože vlastně finanční správa má dostatečné evidence, aby si vytipovávala právě ty nepravé, nebo pravé pro kontrolu spíš, nepoctivé.

Záměr Ministerstva financí České republiky byl takový, aby náklady na straně podnikatelské sféry byly minimalizované. Původně jsme počítali taktéž s povinností zákazníka převzít účtenku, na to si možná vzpomínáte, to byly ty začátky. Po rozsáhlých diskusích s odbornou i laickou veřejností bylo od tohoto bodu ustoupeno. To názorně deklaruje, že jsme se snažili aktivně komunikovat a přizpůsobovat elektronickou evidenci reálným požadavkům trhu a občanů. Od úvodu nám bylo jasné, že podpora veřejnosti pro tento projekt je stěžejní.

Na začátku roku 2016 se v Poslanecké sněmovně podařilo schválit elektronickou evidenci tržeb a v důsledku vyššího predikovaného inkasa daní jsme mohli současně s tím snížit DPH u stravovacích služeb z 21 % na 15 %. To bylo to první snížení. Víte dobře, že následovalo potom s odstupem asi dvou let další.

V polovině roku Ministerstvo financí začalo aktivně a masivně komunikovat EET s veřejností a vysvětlovat veřejnosti jednoznačné výhody EET. Tady si jen dovolím poukázat na rozdílnou komunikaci tehdejšího Ministerstva financí a komunikaci současné pětikoalice. V rámci aktivní komunikace MF ČR jsme podávali pomocnou ruku, a to jednak prostřednictvím odborných seminářů, odborných konferencí, veletrhů, setkání s Hospodářskou komorou, třeba s Unií kosmetiček, jak si vzpomínám, ale byla tam samozřejmě celá řada jiných profesních svazů. Známá taktéž byla návštěva SAPy, která se odehrávala pro vietnamskou komunitu opakovaně. Vytvořili jsme edukativní videa, webové stránky, tiskli jsme informační letáky a brožury a vytvořili jsme fungující telefonní linku pro pomoc subjektům, které měly nějaký specifický typ problému.

Následně od listopadu 2016 fungovala elektronická evidence tržeb na principu dobrovolnosti, to bylo to takzvaně záběhové období, tak, aby si všichni účastníci mohli vyzkoušet, jak tento systém funguje a ověřit si tím jeho a svou připravenost. Od prosince 2016 potom EET začalo fungovat v ostrém provozu v první fázi, to znamenalo povinnost evidovat tržby za ubytovací a stravovací služby.

Postupný náběh EET pokračoval maloobchody a velkoobchody, které naběhly jako druhá vlna v březnu 2017. Třetí a čtvrtá vlna náběhu EET byla Ústavním soudem odložena do května 2020. Na závěr roku 2017 nám i Ústavní soud dal za pravdu, že elektronická evidence tržeb sleduje legitimní cíl, a tím je účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí.

Bohužel v důsledku pandemie koronaviru SARS-CoV-2, a já toho nelituji, jsme museli třetí a čtvrtou vlnu odložit, ony měly mít pozdější náběh a třetí a čtvrtá vlna se měla týkat některých řemeslníků, kadeřnictví, kosmetické salony, nehtová studia, maséři, fotografové, opraváři, hodinoví manželé, stánkaři na trzích, autoservisy a jiné podnikající fyzické a právnické osoby. Tady jsme ji projednávali velmi dlouho a víte, že jsme tam přistoupili i na - bylo to, myslím - 600 tisíc tržeb, kdy nebylo nutné evidovat elektronicky.

Elektronická evidence tržeb jako hospodářsko-politické opatření jednoznačně splnila očekávání. Jednak došlo k narovnání podnikatelského prostředí, kdy znemožnila nepoctivým podnikatelům a znovu opakuji, tady se shodujeme, že jich je menšina, podstřelovat (?) cenu, kterou vyžadovala většinová poctivá část podnikatelského sektoru. Skutečný efekt EET byl, že snížila poctivým podnikatelům administrativní zátěž, odstranila nekalé konkurenční výhody těm, kteří podnikali nepoctivě a narovnala podnikatelské prostředí. K žádnému ohrožení individuálních svobod nedošlo, jak strašili zástupci pětikoalice, protože všechny informace má finanční úřad a podnikatelé je i před příchodem EET sdělovali, nebylo to nic nad rámec.

Finanční úřad se k těmto informacím dnes díky EET pouze dostává včas. Mohl jich cíleně využívat a analyticky zpracovávat. Díky EET - já už jsem to říkala, jenom to opakuji - nyní úřad nemusí zahajovat namátkové kontroly a prověřování, které poctivou část podnikatelské sféry - a znovu opakuji, že to je většina - časově a administrativně zbytečně zatěžovaly.

O elektronické evidenci tržeb panovalo několik mýtů, které šířila současná vládní pětikoalice a to s jediným cílem náš návrh zdiskreditovat a zpolitizovat bez ohledu na jakoukoliv reálnou funkčnost či případnou nefunkčnost našeho systému. Vyjádřím se tedy jen k pár z nich, protože ve finále všichni tuto falešnou argumentaci důvěrně známe. Některá zazněla i tady v úvodním vystoupení pana ministra.

Jednak se často na půdě této Sněmovny, ale i v médiích, šířilo, že náš návrh pokládá každého z podnikatelů za nepoctivého. Samozřejmě opak je pravdou. Poctivých podnikatelů se EET vůbec nedotklo. Ti účtenky poctivě podávali již před náběhem EET. Elektronická evidence tržeb je právě pro tyto podnikatele výhodná, protože jim pomáhá bojovat s tou menší a méně poctivou částí podnikatelů.

Druhým účelově šířeným mýtem je, že systém přináší zásadní náklady na výběr daní za tu poctivou část ekonomických subjektů. Ani toto často opakované tvrzení není založené na pravdě. Více než 90 % podnikatelů již v době přijímání zákona používalo internet. Připojení tedy měli. Je možné předpokládat, že od tehdy se samozřejmě podíl těchto subjektů výrazně zvýšil. Bavíme se už o průběhu pěti let. Těm nejmenším jsme pomohli formou zvýšení slevy na dani. Tedy i pro tyto subjekty to bylo de facto výhodné. Bylo tam v době zavedení to jednorázové snížení pět tisíc té slevy na dani.

Třetím vybraným mýtem je, že dodatečné náklady pro živnostníky a podnikatele mohou vést k ukončení jejich činnosti. Toto tvrzení se ukázalo jako naprosto nepravdivé. Soudím tak na základě reálných dat, které máme dnes k dispozici. Nedocházelo k výraznému poklesu počtu podnikatelských subjektů a počet živností, například v hostinské sféře, po zahájení EET dynamicky rostl. A to až do období pandemie.

Jen za období mezi závěrem roku 2016 a koncem roku 2019 se počet živností v hostinské činnosti zvýšil o zhruba pět procent. Obdobně rostly i mzdy v tomto odvětví. Tempo růstu průměrné hrubé mzdy v sektoru ubytování, stravování a pohostinství v období roku 2017 až 18, až v podstatě do začátku zdravotnické krize, bylo dle oficiálních údajů ČSÚ výrazně vyšší, než celorepublikové tempo růstu průměrné mzdy. Už jsem o tom mluvila. O tom diametrálním rozdílu mezi mediánovou průměrnou mzdou a mzdou v těchto dvou odvětvích, které byly zaváděny jako první před náběhem EET. Diametrální rozdíl.

Opakuji ještě jednou, že výraznější náklad, který mohla EET přinést podnikatelským subjektům, bylo jedině to, že některé subjekty - říkám některé - musely přistoupit k platbě daní. Tady všichni chápeme, že právě to byl záměr celého zákona. Odstranit tuto konkurenční nevýhodu. Odstranit nevýhodu pro ty poctivé, kteří si vždycky své povinnosti plnili a daně platili.

Nakonec i pan ministr řekl - to je asi druhá věc, na které se dnes shodneme, už toho asi moc nebude - že daně se platit musí. Tady tedy všichni chápeme, že právě to byl základní záměr celého zákona. Argument, že může někoho placení daní zlikvidovat a z tohoto důvodu máme neplacení daní tolerovat, do vyspělé společnosti tohoto století skutečně nepatří.

Taktéž se šířily poplašné zprávy, že systém vzniká chaoticky a že není dostatečně připravený. Už asi tušíte, že musím opět nesouhlasit. Zákon vznikal více než rok. Vznikal na základě konzultací jak s odborníky v České republice, tak s odborníky ze zahraničí, což jsem samozřejmě již tady uváděla a deklarovala. Elektronická evidence tržeb zohledňovala připomínky právních expertů, jakož i veřejnou diskuzi. Chaos v celém tomto procesu vytvářela jen současná vládní pětikoalice, která celý problém zpolitizovala. Pravděpodobně z nedostatku jiných témat.

Rovněž byla šířena nepravda, že systém za stovky milionů vzniká v utajení. Když se na to podíváme čistě technicky a z pohledu technologií, tak ano. Nechcete přece někomu, kdo by chtěl systém zneužít, dát přihlašovací údaje do systému. To je celkem jasné. S tímto mýtem souviselo taktéž, že shromažďování velkého množství dat může být zneužito. Systém je sestavený jako bezpečný, nejlepšími odborníky na tuto problematiku. Z dat nikdo nezjistí, co si kdo koupil. Právě proto byl technologický vývoj prováděný za zavřenými dveřmi.

Mýtem, kterým strašila nynější pětikoalice, je také délka čekání na účtenku. Že plátci budou ve frontách čekat na zaevidování tržby a tím se prodlouží doba strávena při placení. Vystavení účtenky a zaevidování tržby trvá stejně dlouho jako platba kartou. Čekání nám nehrozí ani při výpadku internetu. Ani tento mýtus se nepotvrdil.

Poslední z řady argumentů bylo, že se v České republice máme inspirovat na západě a ne na Balkáně. To jsem tady slyšela mockrát. Myslím si, že inspiraci musíme čerpat tam, kde systém funguje a kde můžeme hledat populaci s podobným naladěním, podobnou minulostí a podobnými problémy v této oblasti. I díku tomu se nám podařilo dobře implementovat EET.

Eliminace této nepoctivé konkurence a vytvoření podmínek pro férové podnikatele, byly i důvody, proč EET byla od začátku podporovaná drtivou většinou profesních a oborových asociací, komor a svazů. Plnění zákonných povinností totiž nesmí znamenat konkurenční nevýhodu. Co je důležité, oni u této podpory setrvali. Podle vyjádření, která jsou ve veřejném prostoru, je toto špatný krok, krok špatným směrem. Absolutní většina z nich, pokud ne úplně všichni, plédují - alespoň ti, kteří zastupují podnikatele, kterých se to týká - aby EET zůstalo alespoň na té bázi, jako je to teď, to znamená dobrovolné.

Jak už jsem řekla v úvodu, tak díky zavedení EET došlo také ke snížení počtu kontrol ze strany finančních úřadů, kdy se jejich počet snížil mezi léty 2017 a 19 o zhruba 12 tisíc. Tyto kontroly již zbytečně nezdržovaly poctivé od práce, naopak nepoctivým metody podnikání netolerovaly. V roce 2017 byl počet kontrol celní a finanční správy nad 82 tisíc. Po zavedení prvních dvou vln EET se tento počet snížil na něco málo přes 60 tisíc. Naopak nálezovost různých přestupků při kontrolách finanční a celní správy se výrazně zvýšila. V roce 2017 byla 22 % a v roce 2019 až dvojnásobná, tedy 44 %.

Díky informacím, které EET poskytovalo, se mohly kontrolní orgány jednoznačně zaměřit právě na ty nepoctivé. To samozřejmě snižovalo náklady veřejného sektoru, ale současně také snižovalo náklady poctivé části podnikatelského sektoru. Kontrolní orgány nedodržování systému netolerovaly. Ale jasně chci deklarovat, že jednotlivé pokuty nebyly likvidační.

Demonstrovala jsem to jasně po třech letech na jasných statistických číslech. Takže ani tyto různé ataky ze strany pětikoalice se nepotvrdily. Orgány pokutovaly převážně závažná opatření (pochybení?) a tři čtvrtiny vyřešily bez udělení finanční sankce.

Zrušení EET je nevýhodné jak pro veřejnou sféru, tak i pro občany a podnikatele. U podnikatelů dojde k opětovnému obnovení nekalé konkurence a šedé ekonomiky. Na zrušení EET budou biti ti poctiví. Je to další demotivující prvek, který působí na podnikatele v České republice. Mělo by být tedy překvapením, že s tím přichází vláda, která deklaruje, že je vládou pravicovou. Podnikatelé současně přijdou o přirozenou možnost vymezit se vůči kritice, že nepřispívají férovým dílem k plnění veřejných rozpočtů a tedy fungování státu. Současně a buďme k sobě upřímní, nedostupnost potřebných dat povede k návratu náhodně zaměřených daňových kontrol a zbytečnému kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých. Protože rezignovat na kontrolu nehodlá ani pan ministr, jak tady řekl v úvodu.

Společně s tím samozřejmě tyto daňové kontroly nejsou zadarmo a budou stát stovky tisíc korun na administrativních nákladech. A stejný podíl nákladů finančních ale i časových bude muset nést taktéž podnikatelský sektor. Na tomto místě doplňuji, že naprosto zbytečně. Taktéž přijdou podnikatelé o efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, tedy jíž na platformě EET mnozí vybudovali. Jde například o kontrolu provozu, elektronické účtenky pro zákazníky, hlídání výše obratu pro DPH nebo paušální daň, prokazování obratu financující bance a podobně. Tyto informace mám přímo z rozhovoru s podnikatelským prostředím po celé České republice.

Pro občany zrušení EET nese taktéž významné náklady. V první řadě dojde k úbytku prodejních míst, která akceptují bezhotovostní platby, jejichž počet totiž v důsledku zavedení EET výrazně narostl a to i mimo Prahu nebo velká města. Chci upozornit některé poslance, že Česká republika není jen Praha. Oni na to často zapomínají.

Se zrušením EET taktéž souvisí snížení počtu obchodníků elektronicky evidujících nákupy, což mimo jiné zákazníkům významně usnadňuje pozdější reklamace. Není totiž třeba uchovávat papírovou účtenku, záruční list a podobně.

Zrušení EET však nese významné náklady i pro veřejný sektor. Stát totiž přijde o důležité informace, které mu EET poskytovala. Navíc tyto informace byly zcela výjimečně dostupné prakticky on line, díky čemuž je stát mohl využívat k efektivnímu plnění svých funkcí. Přitom vládní pětikoalice neustále mluví o malém, efektivním a digitálním státě. Ale současně chce zrušit základní nástroj digitalizace z politických důvodů.

EET přináší veřejnému sektoru okamžité informace o viditelných trendech skutečného vývoje různých segmentů ekonomiky. Systém okamžitě detekuje změny, na což může stát efektivně zacílit opatření či podpory, vyhodnotit jejich vliv a detekovat varovné signály či správně zacílit kontroly. To v důsledku zvýší efektivnost výkonu státní správy daní. Navíc elektronická evidence tržeb zabezpečuje výběr každoročně dodatečných 13 miliard korun ročně. V době, kdy vládní pětikoalice neustále komunikuje, jak chce být rozpočtově odpovědná, je rušení EET krokem, který postrádá jakýkoliv logický základ. Pánové, takto se skutečně nedá dělat politika.

Z fiskálního pohledu EET přináší dodatečných 13 miliard do státního rozpočtu. V případě zavedení třetí a čtvrté vlny EET by příjem do veřejných rozpočtů byl v celkové výšce až 20 miliard, a to každý jeden rok. To v době pádivé inflace, kdy dochází k meziročnímu nárůstu cen téměř o 16 %, růstu cen pohonných hmot, elektřiny a zemního plynu, kdy dynamický nárůst cen potravin, oblečení a obuvi způsobuje, že se nám střední třída postupně propadá do chudoby, v situaci, kdy má Česká republika nejvyšší inflaci nebo třetí nejvyšší inflaci v Evropské unii po balkánských (pobaltských?) zemích, je úplně nelogické. Po balkánských (pobaltských?) zemích nejvyšší.

Tato vláda v boji proti inflaci dělá absolutní minimum a přitom dnes rušíme nástroj, který by mohl vrátit 13 miliard českým domácnostem na zpomalení snižování jejich životního standardu. To, že by to v dnešní situaci české domácnosti potřebovaly, je snad zřejmé nám všem bez ohledu na politickou příslušnost.

Naše hnutí si díky dodatečným příjmům, které nám zaručila EET, mohla dovolit řadu opatření, díky kterým jsme snižovali daňovou zátěž. V oblasti DPH jsme rozšířili okruh zboží a služeb, spadajících do první a druhé snížené sazby DPH včetně snižování DPH na stravovací služby, točené pivo, noviny a časopisy. Mohli jsme zavést školkovné, zvýšení slev na děti, osvobození výsluh ozbrojených složek, vrátit slevy na dani pracujícím důchodcům, navrátit slevy z řad paušalistů OSVČ, zvýšit odvody u penzijního životního pojištění, odpočty, pardon, odpočty, jsem se přeřekla, změnit zdanění pilotů, zvýšit odpočty pro dárce krve, přičemž vlivem těchto a dalších opatření jsme mohli snížit daňovou zátěž občanů včetně zrušení superhrubé mzdy o více jak 500 miliard od roku 2015.

Podle nezávislého výzkumu agentury STEM je základní postoj většiny veřejnosti vůči EET zcela zřejmý. Dvoutřetinová většina společnosti považovala zavedení EET za pozitivní opatření. A rozložení tohoto názoru bylo v čase dlouhodobě stabilní. A to i napříč výrazné a nekončící kampani současné vládní pětikoalice, která si EET vybrala jako jeden z hlavních politických terčů.

Abych byla férová, tak uvedu faktory, které uvádí respondenti pro STEM nejčastěji jako důvod svého negativního hodnocení. Mezi nimi jsou administrativní a finanční náklady pro živnostníky, likvidace živnostníků, efektivnost opatření a čtvrtým nejčastějším negativním faktorem z té třetiny, která hodnotila negativně, bylo, že jde o státní dohled. Je zcela zřejmé, že tyto negativní postoje vycházely z politické kampaně současné pětikoalice, která byla nebývalých rozměrů. Současně je zcela jasné, že se tyto obavy po dobu fungování nepotvrdily. Šlo tedy o obavy liché.

Z průzkumu agentury STEM vyšlo také, že EET přispívá k narovnání podnikatelského prostředí v České republice. Tento názor sdílí třípětinová většina veřejnosti. Až dvě třetiny společnosti je přesvědčeno, že elektronická evidence tržeb přispívá k lepšímu výběru daní. Na tomto místě rovněž musím zdůraznit, že téměř dvoutřetinová většina společnosti považuje rozšíření EET za spravedlivé a třípětinová většina za správné. Je tedy zcela jednoznačné, že EET je systém s výraznou podporou veřejnosti v České replice. A je o to více překvapivé, že současná pětikoalice trvá tak tvrdohlavě na zrušení tohoto systému.

Systém EET je systémem, o kterém si třípětinová většina veřejnosti myslí, že její zavedení přispívá k narovnání podnikatelského prostředí a dvoutřetinová většina si myslí, že přispívá k lepšímu výběru daní. Pan ministr Stanjura, mrzí mě, že tady teď není, když o něm mluvím, to nedělám ráda, tak chce obrat státní rozpočet jako ministr financí o 13 miliard korun a to každoročně.

Pokud student podvádí při testu, měl by být paní učitelkou potrestán, pokud sportovec dopuje, je veřejností vnímaný jako podvodník. Obdobně platí, že pokud podnikatel si neplní povinnosti, měl by být státem sankcionován. Ne proto, že by většina podnikatelů podváděla, ale právě proto, aby ta poctivá část podnikatelů nebyla v nevýhodě oproti tomuto nepoctivci. A takto to vnímá většina naší společnosti.

Česká republika je pivním národem. Tak si pojďme společně popsat na příkladě, který je nám všem blízký. Představme si dva hospodské, kteří podnikají na jedné ulici. První z nich dře, investuje do podnikání, nových technologií, hygieny, nepodvádí zákazníky tím, že by točil pivo pod rysku a poctivě odvádí daně. Druhý naopak šmelí, kde to jde, čepuje pivo pod rysku, má v hospodě nepořádek a podvádí stát při odvádění daní. Jenže při tom podvádění státu opět nepodvádí nikoho jiného, jen své zákazníky, protože oni jsou tím státem a oni čerpají statky z výnosu placených daní.

Rovnost podmínek podnikání stanovuje právní řád České republiky. Pokud chceme, a já věřím, že chceme, aby ti, kteří dodržují pravidla, netahali za kratší konec, musíme najít způsob, jak dodržování pravidel vymoci. Elektronická evidence tržeb jde právě touto cestou. Dnes ten - nebo až se dostaneme do třetího čtení - tak ten z vás, který hlasuje a bude hlasovat za zrušení EET, zcela jednoznačně hlasuje ve prospěch těch, kteří chtějí na systému parazitovat. Rušení EET je chybou, a to jak politickou, tak ekonomickou. A já opětovně vyzývám Poslaneckou sněmovnu, aby se této chyby vyvarovala. Děkuji vám. (Potlesk vlevo.)