Nedávno jsem psal, jak se ministerský předseda zmocnil zahraniční politiky. Řekl, že ho baví, a bylo jasné, že s odmítnutím Pocheho bude mít sociální demokracie jen prázdný titul, nikoliv ale větší vliv na zahraniční politiku.

Očividně pan předseda Hamáček uznal, že tuto bitvu prohrál, zahraniční politiku přenechal premiérovi a připustil, že nový ministr zahraničí nebude pan Poche, nýbrž jeho bývalý asistent. To znamená, že ministrem zahraničí bude někdo, kdo nemá ani ve své straně, natož pak ve vládě žádnou váhu. Bude to sice snad chvalitebný úředník, ale nikoliv někdo, kdo může prosadit sebevědomou zahraniční politiku.