Seďa (ČSSD): Devadesátý Rose-Rothův seminář Evropská budoucnosti Moldavské republiky

17.11.2015 4:31

Devadesátý Rose-Rothův seminář Evropská budoucnost Moldavské republiky: Regionální kontext a vnitřní změny, Kišiněv

Seďa (ČSSD): Devadesátý Rose-Rothův seminář Evropská budoucnosti Moldavské republiky
Foto: Daniela Černá
Popisek: Antonín Seďa, poslanec ČSSD
reklama

Ve dnech 11.11. až 13.11.2015 se konal v hlavním městě Moldavské republiky již 90. Rose-Rothův seminář Parlamentního shromáždění NATO, tentokrát věnovaný politickému, ekonomickému a sociálnímu vývoji Moldavské republiky, včetně regionálního vlivu, bezpečnostního prostředí a spolupráce mezi Moldávií a Severoatlantickou aliancí a EU.

V úvodní sekci vystoupil předseda Moldavského parlamentu A.Candu, který připomněl současný politický vývoj, priority země i moldavského parlamentu. Zdůraznil zejména postupnou liberalizaci společnosti, spolupráci s Evropskou unií, reformy soudnictví a bankovního sektoru a boj proti korupci.

G. Brega, v současné době premiér moldavské vlády, zdůraznil priority vlády, která si teprve půjde pro důvěru. Těmito prioritami jsou: bezpečnost a stabilita institucí, ekonomická a energetická stabilita, vyváženost zahraniční politiky (vztah k EU a k RF), individuální akční plán s NATO, včetně reformy bezpečnostního systému.

Předseda švýcarské delegace do PS NATO H.Hess hovořil o spolupráci v rámci Partnerství pro mír i o podpoře evropských zemí k integraci do Evropské unie. Prezentaci zakončila N.Gherman , ministryně zahraničních věcí a místopředsedkyně vlády. Ta zdůraznila, že Moldavská republika je na rozhraní dvou cest: opětovnému přimknutí k Ruské federaci či pokračování spolupráce s EU a NATO. Prioritou současné vlády je diplomacie a spolupráce s EU a NATO, solidarita ve společnosti a výstavba institucí podle evropského vzoru. Zdůraznila i aktivní roli moldavské armády v zahraničních misí a spolupráci v rámci PfP.

Před obědem vystoupil S.Fúle, bývalý evropský komisař pro rozšíření a sousedskou politiku. Ten připomněl všechny minulé kroky v integraci a spolupráci Moldavské republiky s EU.

Odpoledne proběhla první sekce, věnovaná vyrazím Moldavské republiky k NATO. Ministr obrany A.Salaru představil modernizaci a reformy moldavské armády, principy partnerství, vzájemnou spolupráci, plánování a logistickou podporu při účasti vojenských jednotek v zahraničních misích. Zdůraznil, že přestože má Moldavská republika statut neutrální země, spolupráce se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií je prioritou vládní koalice. J.Mackey, ředitel oddělení pro Euroatlantickou spolupráci a globální partnerství při NATO, se věnoval benefitu vzájemné spolupráce pro moldavskou stranu, a to z pohledu přípravy, specializace, vybavení či kapacit. Představil také plnění Individuálního akčního plánu ze strany Moldavské republiky.

Druhá sekce s názvem Výstavba integrity a demokratický přehled, byla zaměřena na veřejný sektor, pohled zákonodárců na oblast bezpečnosti a obranu, zejména z reformního pohledu. Na tomto panelu vystoupili P.Fluri, reprezentant DCAF v Moldávii, V.Untila, předseda Výboru pro obranu a bezpečnost v moldavském parlamentu, V.Cibotaru, bývalý ministr obrany a velvyslanec V. Ratchev.

Ve čtvrtek pokračoval seminář na téma Moldavská republika a Rusko. Nejprve vystoupil Vl.Socor (Jamestown Foundation), který osvětlil historické souvislosti zájmu RF a vývoj Moldavské republiky od nezávislosti v roce 1991. Zabýval se situací v Podněsteří, ekonomickou provázaností i embargem na některé zboží ze strany Ruska. Obrovská energetická závislost na dodávkách z RF, nepovedené reformy, nestabilní politická situace nahrává posilování vztahu s Ruskem, snižuje identitu země, podporuje destabilizaci a všudy přítomná ruská propaganda posiluje podporu spolupráce Moldávie s RF.

Poté vystoupil A.Barbarosie, výkonný ředitel Institutu pro veřejnou politiku z Kišiněva, který zdůraznil, že podpora EU klesla od roku 2009 ze 65% na současných 42 %. Taktéž veřejnost není jednotná k odsouzení anexe Krymu či k řešení agrese na východní Ukrajině. Nicméně podpora vůči prezidentu Vl. Putinovi klesá. Takzvaný Euroasijský model není rozvojovým projektem pro Moldávii, ale cestou k dlouhodobému vlivu RF.

Čtvrtou sekcí byla diskuse o podněsteří a hledání řešení. V.Osipov, náměstek premiéra pro neintegraci zdůraznil politický konflikt, který se dnes v Moldávii odehrává. Funkčnost Moldavské republiky závisí na stupni integrace a jednotě společnosti. Ekonomická provázanost Podněsteří s RF je obrovská a bez ruské pomoci to nepůjde. Je důležité, aby se vlastní sjednocení země odehrávalo za spolupráce S rf. Vl. Yastrebchak, nezávislý expert a bývalý předseda pro vyjednávání s Podněstřím, hovořil o nebezpečí politické či ekonomické izolace Podněsterské republiky a že teprve aktivita z EU může přinést vyřešení tohoto konfliktu. T.Frear, výzkumný pracovník ELN, rozvedl politická východiska a jejich závislost na ekonomickém rozvoji i hospodářské stabilitě. Asociační dohoda je cestou k rozvoji a propásnout tuto možnost by byla obrovská chyba.

Pátou sekcí byla agrese proti Ukrajině a její důsledky pro regionální a globální bezpečnost. Jak O.Haran, profesor politických analýz z Kyjevské univerzity, tak W.Rodkiewicz, z oddělení ruských vztahů z Centra pro východní studie – OSW ve Varšavě, hovořili o cílech i budoucnosti ukrajinské bezpečnostní krize a jejím vlivu na Moldavskou republiku, její bezpečnost a vztahy se sousedy. Taktéž vliv této agrese v globálním pohledu v daném regionu. Následovala dlouhá diskuse se zástupci PS NATO.

Šestá sekce s názvem Východní sousedství a vztahy mezi Moldavskou republikou a EU po summitu v Rize, zdůraznila postupné kroky spolupráce napohled zevnitř moldavské politiky i pohled zvnějšku z EU. Posupně se svými příspěvky vystoupili L.Palihovici, místopředsedkyně Moldavského parlamentu, velvyslanec P.Tapiola, vedoucí delegace EU v Moldávii, B.Jarabik, z mezinárodní organizace pro mír a V.Bucataru, ze zahraniční asociace Moldávie. Budování státních kapacit a institucí, budování soudržné společnosti a partnerství s EU je cestou aktivní a reformní vlády. Existuje velký nedostatek komunikace s veřejností, je třeba zvýšit popularizaci EU a její image na veřejnosti. Druhou oblastí je boj proti korupci a jeho praktické výsledky. Polarizace společnosti není dobrá pro jakékoliv reformy a pro jakoukoliv modernizaci společnosti. Je nutná politická shoda pro implementaci vládní agendy podle přijaté asociační smlouvy.

V pátek 13.11. proběhla sekce s názvem Informační válka ve východní Evropě. N.Maliukevicius, výzkumný pracovník z Institutu pro mezinárodní vztahy a politiku z Vilniuské univerzity a N.Morari, novinářka a zaměstnankyně TV, zdůraznili nebezpečí informační a propagandistické války, vedené ze strany RF. Byly zdůrazněny alternativy možných postupů, od pohledu Vl.Putina a RF, až po model proevpropské společnosti. Politická podpora současné opozici ze strany Ruska, ekonomická závislost na RF i klamání západu ze strany RF ( kniha E.Lucase: Deception) jsou cesty k ovlivňování veřejného mínění v neprospěch integrace k EU. Ten, kdo ovládá média, ovlivňuje veřejné mínění i politiku.

Osmá sekce zaměřená na politický a ekonomický vývoj v Moldavské republice zakončil seminář. Tato sekce dala realistický pohled na současný stav země. A.Kremer, vedoucí Světové banky pro Evropu a střední Asii, zdůraznil základní problémy Moldávie: nízké investice, nízký růst zaměstnanosti, rostoucí dovoz a stále nižší vývoz, vysoké mandatorní a sociální výdaje, platby za dováženou energii, fiskální nerovnováha. Dlouhoodbě klesá i FDI (Foreign Direkt Investment), a to od roku 2008. Krize tří velkých bank v roce 2009 snížila HDP o 20%. Vysoká míra korupce a její růst u úředníků i politiků. I.Botan, ředitel asociace pro participaci demokracie, podpořil úsilí současné vlády i načrtl možná řešení. Podpora investic zejména v zemědělství a energetice, postupné snižování chudoby a zvyšování HDP, snížení korupce a zlepšení podnikatelského prostředí může vést k ekonomické a tím i k politické stabilitě a zejména ke stabilitě institucí a k vyvolání důvěry veřejnosti. To je dnes třeba.

Moldavská republika byla nazvána zavřeným tygrem, který nízkou inflací, nízkými platy a nízkým fiskálním deficitem může být zajímavým pro zahraniční investory. Nicméně budoucí vývoj v této zemi bude záviset zejména na pomoci EU a západu k rozjezdu ekonomiky, k podpoře modernizace institucí i celé společnosti. Je třeba zastavit trend poklesu důvěry vůči EU i prozápadnímu úsilí a postavit se proti informační propagandě proruských sil, zejména ze strany RF. Klíčem je dobré vládnutí současné prozápadní vládní koalice.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Koronavir odhalil nepřipravenost nás všech

12:15 Vích (SPD): Koronavir odhalil nepřipravenost nás všech

Pandemie koronaviru. Stát není připraven na krizové situace tohoto typu. Krizové plány nejsou aktuál…