Toto navýšení je důležité i pro plnění doporučení NATO v rozdělení výdajů na mandatorní výdaje, ostatní výdaje a na investice v poměru max.50 % ku max.30 % ku min.20%. Tento poměr není řadu let dodržován, což má negativní vliv zejména na pokles schopností české armády a zejména na její početní stav, kdy nám schází téměř 6000 profesionálních vojáků.

Proto také nová Koncepce výstavby AČR do roku 2025 počítá s postupným navyšováním nejen peněz, ale i vojáků z povolání a členů aktivních záloh. Podle tohoto navrhovaného vývoje by MO mělo dosáhnout již v příštím roce na dodržování výdajů do programového financování, což si ovšem vyžaduje změny v přístupu k akvizičním procesu a zejména provázanost dlouhodobého a střednědobého plánování s ročními rozpočty. Pokud si uvědomíme, že v posledních letech není MO schopno smysluplně utratit 4 miliardy korun, pak je otázkou, zda navýšení rozpočtu bude směřovat do zvýšení schopností naší armády.

Usnesení Výboru pro obranu č.69 ze dne 29.1.2015 i práce Podvýboru pro akvizice MO, obchod s vojenským materiálem a inovace AČR má dohlížet na vojenské zakázky a má být dopředu informován o všech zakázkách nad 50 milionů korun. Problém je s realizací usnesení a provázáním této kontroly s procesem schvalování KVAČR. Jako základní problém se může jevit i nadměrné nadužívání jednacího řízení bez uveřejnění v rámci armádních zakázek. Tento postup je logicky odvoditelný u pokračujících nákupů výstroje a výzbroje či u podpory jednotlivých státních podniků zřizovaných MO. Nicméně by neměl být účelově pojímaný, a to právě z důvodu nekoncepčních a ad hoc nákupů s pouhým cílem „utratit“ peníze.