Úvodem přiznávám, že existují typy voleb, kde opravdu rozhoduje většina z většiny. Nicméně u řady voleb nedosahuje účast 50% oprávněných voličů. Snaha některých politiků, včetně prezidenta Miloše Zemana, zavést povinnou volební účast, má z pohledu rozhodování většiny smysl, ale jsem přesvědčen, že k tomuto kroku nedojde. A to nejen z důvodu obavy z vymahatelnosti této povinnosti či negativních historických konotací.
Daleko větším problémem je zjistit skutečné příčiny volební neúčasti většiny voličů. Již z toho důvodu, že volební účast velmi výrazně ovlivňuje výsledky voleb. Na základě posledních výzkumů, provedených k současnému dění v britském parlamentu kolem brexitu, se ukazuje, že veřejnost velmi negativně vnímá selhání politiků a politických stran. Důvěra v politický systém i v demokracii se propadla a lidé ztratili optimismus, tolik potřebný k rozvoji společnosti. Voliči, a to je jedno zda z řad podporovatelů či odpůrců brexitu viní politiky z neschopnosti najít kompromisní řešení a z toho, že nehájí jejich zájmy.
Tento konkrétní případ ukazuje, že základní příčinou poklesu důvěry či aktivity občanů je rozpor mezi očekáváním, založeným na rozličných slibech politiků a vlastní realitou. Odtržení politiky od reálného života, neřešení základních problémů, strašení veřejnosti či prosazování krátkodobých povětšinou populistických řešení vede ke stále větší deziluzi a naštvanosti občanů. Ti aktivní pak hledají rozličné alternativy vůči současnému establišmentu. Ti méně aktivní či pasivní prostě při volbách raději zůstanou doma, protože nevěří v žádnou pozitivní změnu. Prostě ať tam sedí kdokoliv, výsledek je stále stejný.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV