Konstatování nového předsedy Podvýboru pro akvizice není nic nového, ale jako dlouholetý člen nejen tohoto podvýboru, ale zejména Výboru pro obranu, se musím ohradit vůči tvrzení, že jsme v minulosti informace brali pouze na vědomí. Opak je pravdou, protože jsme si vždy vyžádali dodatečné informace, jelikož jsme nebyli spokojeni s žádným případem akvizičního procesu. A to, že se situace nejen opakuje, ale že se problémy s nákupy pro armádu prohlubují, je otázkou spíše na ministry obrany za ANO 2011, kteří za tuto situaci nesou politickou odpovědnost. A dnes, přes mediální výstřelky paní ministryně a vyšetřování vojenské policie, se dokonce svolává bezpečnostní rada státu. Což považuji v těchto souvislostech za velmi alarmující stav, o který by se právě VO měl důsledně zajímat.

Mohu souhlasit, že zákon o veřejných zakázkách umožňuje nakupovat ve dvou režimech. Buďto na základě klasického výběrového řízení nebo přímo vláda – vláda. Připomenu, že jsem navrhoval změny zákona tak, aby ozbrojené síly a bezpečnostní složky mohly nakupovat transparentně a v souladu s pravidly, které například platí v ostatních zemích EU. Včetně posílení vlivu českých a moravských výrobců na dodávkách pro naši armádu či policii.

Souhlasím, že technické zadání musí zpracovávat armáda na základě dlouhodobého plánování a zejména zajištění schopností AČR. Na straně druhé nelze mít nesplnitelné požadavky, které zvyšují nejen cenu zakázky, ale které nakonec znemožňují její dokončení v reálném čase.