Na druhé straně republiky demonstranti využili těchto oslav k protestu vůči panu prezidentovi, který podle nich škodí zemi. Připomenu, že házení rajčaty poškodilo tyto oslavy také, o čemž komentovala česká i zahraniční média . Extrémní levice a extrémní pravice zneužila výročí k tradiční kritice poměrů v České republice.Myslím si, že nám schází jistá sebereflexe, že kromě pozitiv, která něžná revoluce přinesla se málo diskutuje i o těch negativech, která souvisejí se změnou režimu i celé společnosti.Chtělo by se říci, že strach opět obchází naší republikou. Deziluze české společnosti ukazuje na hlubší krizi české demokracie, kdy demokratické politické strany nejsou schopny přesvědčit občany země, že kapitalismus není rovnostářství, že cesta k pravdě demokratické společnosti je během na dlouhou trať a že závist podkopává soudržnost občanské společnosti.A taktéž, že demokracie je založena na svobodné politické soutěži a že také něco stojí.

Proto se česká demokracie vytrácí spíše v politické fandění, což je jistě pro mnohé jednodušší, než číst volební programy či kontrolovat počínání toho kterého politika.

Po revolučních událostech nastala realita, která postrádá ideály z listopadu 1989. Ve společnosti probíhá nekritické hodnocení osoby Václava Havla a ti, kteří mají jiný názor jsou opět škatulkování za téměř nepřítele lidstva. Ono se vlastně ani moc není čemu divit, protože společnost není postavena na morálce, ale na konzumu.Již v době kupónové privatizace a tunelování podniků jsem upozorňoval na skutečnost, že podnikání vzešlé z trestné činnosti nebude společností váženo a že takto položené základy nemohou přinést nic dobrého. Dnes se ukazuje, že zaměstnanci mají strach o své zaměstnání, přitom v drtivé většině vydělávají mzdu, která jim nestačí na spokojený život jejich rodin. To se ukázalo zejména v době hospodářské krize, kdy bohatství menšiny společnosti rostlo, ale většina domácností zchudla. Neřešené problémy zatěžují celou společnost a v řadě případů umožňují nástup extremistů, netransparentních hnutí či populistických řešení. Opravdová demokratická diskuse je zaměňována za předkládání těch správných názorů a je velice povrchní.Opět se v naší veřejnosti uhnízdilo očekávání na příchod spasitele a vykupitele v jedné osobě. A je téměř jedno, zda dochází k úpadku demokratických hodnot, k redefinici politiky na manažerský výkon či ke vzrůstu pokrytectví. A také schází pokora, jako výsledek osobní sebereflexe.