I. Parlamentní shromáždění NATO – obecné informace

Parlamentní shromáždění NATO je meziparlamentní organizací, která sdružuje Zpráva o činnosti Stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO v 7. volebním období

zákonodárce členských a partnerských zemí Severoatlantické aliance a vytváří fórum pro vzájemný dialog národních parlamentů o aktuálních branně-bezpečnostních, politických a ekonomických otázkách. Důležitou úlohu sehrává také v posilování transatlantických vazeb a v rozvíjení spolupráce s kandidátskými zeměmi na členství v Severoatlantické alianci.

Parlamentní shromáždění NATO (PS NATO) bylo jako Severoatlantické shromáždění založeno v roce 1955. Zpočátku vystupovalo zcela nezávisle na NATO, ale během doby se mezi oběma organizacemi vyvinula řada formálních i pracovních vztahů. To se projevilo i změnou oficiálního názvu na Parlamentní shromáždění NATO, které plénum přijalo na výročním zasedání v Edinburghu v roce 1998.

Vzájemná spolupráce PS NATO a NATO probíhá prostřednictvím pravidelných konzultací s generálním tajemníkem NATO na plenárních zasedáních a každoročního jednání Stálého výboru PS NATO se Severoatlantickou radou v Bruselu. Na výročním zasedání přijímá PS NATO každý rok rezoluce, resp. doporučení k aktuálním branně-bezpečnostním otázkám, které jsou adresovány vedení NATO a členským státům Aliance a na něž je generální tajemník NATO povinen reagovat. Rezoluce a doporučení PS NATO však nejsou právně závazné, jedná se pouze o kolektivní stanovisko zástupců národních parlamentů.

PS NATO pořádá každoročně v průměru cca 40 akcí. Stěžejními aktivitami Shromáždění jsou plenární zasedání, která se konají pravidelně dvakrát za rok - na jaře tzv. jarní zasedání, na podzim výroční zasedání. V rámci plenárních zasedání i samostatně v průběhu roku probíhají zasedání jednotlivých výborů PS NATO (Stálý výbor, Politický výbor, Výbor pro obranu a bezpečnost, Výbor pro ekonomii a bezpečnost, Výbor pro civilní aspekty bezpečnosti, Výbor pro vědu a technologii) a jejich podvýborů, na nichž jsou připravovány zprávy, které jsou posléze předkládány plenárnímu zasedání ke schválení a na jejichž základě vznikají výsledné rezoluce a doporučení. Parlamentní shromáždění NATO, podobně jako Severoatlantická aliance, klade důraz také na zvláštní vztahy s parlamenty Ukrajiny a Gruzie, které jsou zastoupeny v Meziparlamentní radě Ukrajina-NATO a v Meziparlamentní radě Gruzie-NATO. Ve Zvláštní skupině pro Středomoří a Blízký východ sdružuje Shromáždění partnerské státy ze severní Afriky a Blízkého východu a pravidelně organizuje také Rose-Rothovy semináře se speciálním zaměřením na problematiku východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie.

II. Stálá delegace Parlamentu ČR do PS NATO v 7. volebním období PS PČR

Po přijetí do NATO v r. 1999 se Česká republika zastoupená stálou delegací PČR stala řádným členem PS NATO. Podle stanov PS NATO má Česká republika 7 členů a 7 náhradníků. Poměr členů z jednotlivých komor byl stanoven na 5 poslanců a 2 senátory, stejně tak u náhradníků.

V období 12.12. 2013 – 15.8. 2017 pracovala delegace ve složení:

Poslanecká sněmovna PČR:

řádní členové: Antonín Seďa (ČSSD), vedoucí delegace od 19.12. 2013

Adolf Beznoska (ODS), řádný člen delegace do 14.3. 2017

Jan Farský (TOP 09-S)

Josef Nekl (KSČM)

Pavel Šrámek (ANO 2011)

Martin Novotný (ODS), řádný člen delegace od 15.3. 2017

náhradníci: Jan Hamáček (ČSSD)

Václav Klučka (ČSSD)

Anna Putnová (TOP 09-S)

Martin Sedlář (ANO 2011)

Milan Šarapatka (Úsvit – Národní Koalice, později Nezařazení)

Senát PČR:

2013 – 2014:

řádní členové: Miroslav Škaloud (ODS)

Pavel Trpák (ČSSD)

náhradníci: Stanislav Juránek (KDU – ČSL)

Josef Táborský (ČSSD)

2014 - 2016:

řádní členové: Tomáš Jirsa (ODS)

Patrik Kunčar (KDU – ČSL)

náhradníci: Peter Koliba (ANO 2011)

Josef Táborský (ČSSD)

2016 - 2017:

řádní členové: Tomáš Jirsa (ODS)

Patrik Kunčar (KDU – ČSL)

náhradníci: Zdeněk Brož (KDU - ČSL)

Tomáš Czernin (TOP 09)

III. Stěžejní akce PS NATO v období říjen 2013 – srpen 2017

Společné zasedání výborů v Bruselu, 16. – 18. února 2014

Každoroční společné zasedání Politického výboru, Výboru pro obranu a bezpečnost a Výboru pro ekonomii a bezpečnost bylo zaměřeno na aktuální politické úkoly a operace Severoatlantické aliance, ukrajinskou krizi a vztahy s Ruskem a nové hrozby pro celosvětovou bezpečnost. Stálý výbor PS NATO složený z vedoucích národních delegací se setkal s generálním tajemníkem Aliance A. F. Rasmussenem a členy Severoatlantické rady. Společně debatovali o přípravě na nadcházející summit NATO ve Walesu, který se zaměřil na tři aspekty budoucího vývoje Aliance - vojenské a operační schopnosti, kooperativní bezpečnost a transatlantickou vazbu. Jedním z hlavních témat diskuze byl také Afghánistán a transformace končící vojenské mise ISAF v podpůrnou a výcvikovou misi Resolute Support.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska, J. Nekl, P. Šrámek, V. Klučka, za Senát P. Trpák a M. Škaloud.

Jarní zasedání ve Vilniusu, 30. května – 1. června 2014

Parlamentáři se na jarním zasedání věnovali především eskalaci krize na Ukrajině a rapidnímu zhoršení vztahů s Ruskem, jehož delegaci rozhodnutím Stálého výboru na zasedání v Rize dne 5.4. 2014 z důvodu porušování mezinárodního práva na území Ukrajiny vyloučili ze všech aktivit PS NATO. Hovořili také o důsledcích občanské války v Sýrii, energetické a kybernetické bezpečnosti a přípravě Transatlantické dohody o obchodě a investicích (TTIP). Vyslovili se pro další pokračování alianční přítomnosti v Afghánistánu a pro transformaci vojenské mise ISAF v následnou podpůrnou a výcvikovou misi, vysoce ocenili partnerské programy spolupráce s nečlenskými státy a podpořili kandidátské státy na jejich cestě k budoucímu členství v Alianci.

Hlavními hosty plenárního zasedání byli předsedkyně Parlamentu Litvy Loreta Graužiniene, litevský předseda vlády Algirdas Butkevičius a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Andrij Parubij, který žádal přítomné delegáty o podporu Ukrajiny proti ruské agresi. Na zasedání tradičně vystoupil generální tajemník NATO A. F. Rasmussen, který absolvoval pravidelnou debatu s parlamentáři naposledy před ukončením svého funkčního období. Výsledkem zasedání bylo přijetí tří deklarací, ve kterých delegáti podpořili Ukrajinu v její snaze o demokratizaci a odsoudili nelegální anexi Krymu Ruskou federací, podpořili politiku otevřených dveří NATO a vyslovili se pro upevnění transatlantické soudržnosti.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska, J. Nekl a V. Klučka, za Senát P. Trpák a M. Škaloud.

60. výroční zasedání v Haagu, 21. – 24. listopadu 2014

Výročnímu zasedání v Haagu i nadále dominovaly reakce na aktuální dění na Ukrajině. Parlamentáři jednoznačně odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině a anexi Krymu a ocenili směřování Ukrajiny do evropských struktur a i její zapojení do aktivit NATO v rámci programu partnerství. Vyzvali členské státy Aliance, aby nadále poskytovaly Ukrajině politickou, finančí, ekonomickou i technickou pomoc při ochraně její teritoriální integrity a posílily své diplomatické snahy o vyřešení krize na východě země včetně utužování sankcí vůči Rusku. Mezi další stěžejní témata zasedání patřil Afghánistán, situace na Blízkém východě či implementace závazků ze summitu NATO ve Walesu.

Na plenárním zasedání promluvil premiér Nizozemska Mark Rutte, náměstkyně generálního tajemníka OECD Mari Kiviniemi, předsedkyně Nizozemského účetního dvora Saskia Stuiveling a předseda PS OBSE Ilkka Kanerva. Delegáti se poprvé oficiálně setkali s novým generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, který představil závěry aliančního summitu ve Walesu a zmínil v dané souvislosti tři priority: silné NATO jakožto aliance spojenců, spolupráce s dalšími partnery a upevnění transatlantické vazby.

Na zasedání byl zvolen nový předseda PS NATO, kterým se stal vedoucí americké delegace a člen Kongresu USA Michael Turner.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska, J. Farský, J. Nekl a P. Šrámek, za Senát J. Táborský.

Společné zasedání výborů v Bruselu, 14. – 16. února 2015

Na tradičním únorovém společném zasedání výborů se delegáti zabývali aktuálními politickými úkoly a operacemi Severoatlantické aliance ve světle výsledků summitu NATO ve Walesu, hybridní válkou, obchodními aspekty transatlantické vazby a novými hrozbami pro celosvětovou bezpečnost. Ty v současnosti představuje nárůst extremismu v Iráku a Sýrii, ukrajinská krize a kybernetická válka. Generální tajemník NATO Stoltenberg na společném jednání se členy Stálého výboru uvedl tři hlavní priority současné agendy NATO, kterými jsou dokončení angažmá v Afghánistánu, reakce na krizi na východě (Ukrajina) a jihu (ISIL) a rozvoj nových vojenských kapacit. Opětovně také apeloval na členské státy, aby více investovaly do společné obrany. Zároveň potvrdil, že NATO hodlá nadále podporovat Ukrajinu, ovšem prostřednictvím nikoli vojenských, ale politických prostředků.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska, P. Šrámek a V. Klučka, za Senát T. Jirsa a J. Táborský.

Jarní zasedání v Budapešti 15. – 18. května 2015

Mezi hlavní témata projednávaná na zasedání opět patřily vztahy s Ruskem a pokračující protiruské sankce, terorismus, destabilizace regionu severní Afriky a Blízkého východu či důležitost partnerství s nečlenskými státy pro regionální i globální bezpečnost. Delegáti i nadále projednávali přípravu na ukončení mise ISAF v Afghánistánu a její tranzici v novou misi Rozhodná podpora. Značná pozornost byla věnována implemetaci závěrů summitu NATO ve Walesu a především realizaci Akčního plánu připravenosti NATO, který stanovil vytvoření sil velmi rychlé reakce s několika tisíci vojáky připravenými okamžitě zasáhnout na východní a jižní hranici Aliance proti případné vojenské hrozbě.

Na závěrečné plenární schůzi vystoupili místopředseda maďarského parlamentu János Latorcai a vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén. Tradičního hosta zasedání, generálního tajemníka NATO J. Stoltenberga, zastupoval náměstek Alexander Vershbow. V debatě s přítomnými parlamentáři dominovalo především téma ukrajinského konfliktu a aktuálního dění v regionu Blízkého východu a severní Afriky včetně migrační krize.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, J. Farský, A. Beznoska, J. Nekl a P. Šrámek, za Senát T. Jirsa a P. Kunčar.

61. výroční zasedání ve Stavangeru, 9. – 12. října 2015

Zasedání bylo zaměřeno především na zhoršující se bezpečnostní situaci v Iráku a Sýrii a postupné rozšiřování vlivu Islámského státu i do okolních zemí. Pokračující agrese Ruska vůči Ukrajině a rapidní zhoršení vztahů euroatlantického společenství s Ruskou federací bylo dalším důležitým tématem, které silně rezonovalo v diskuzích napříč všemi tematicky zaměřenými výbory. Delegáti se věnovali rovněž analýze výzev a příležitostí v oblasti Dálného severu a hrozbám plynoucím z klimatické změny.

Parlamentáři přivítali na plenární schůzi předsedkyni vlády Norska Ernu Solberg či generálního tajemníka Norské rady pro uprchlíky Jana Egelanda. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg představil aktuální úkoly NATO - modernizaci odstrašení, výkonnější zpravodajství a včasné varování, efektivnější kybernetickou obranu, novou formu vztahů s Ruskem, která umožní Alianci zůstat silným hráčem a zároveň se angažovat ve vyjednávání s ruským partnerem, a komplexní reakci na vzrůstající nestabilitu v oblasti Blízkého východu a severní Afriky.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, J. Farský, A. Beznoska, J. Nekl a A. Putnová, za Senát T. Jirsa a P. Kunčar.

Společné zasedání výborů v Bruselu, 13. – 15. února 2016

Společné zasedání výborů bylo jako obvykle věnováno aktuálním úkolům a bezpečnostním výzvám NATO. Hlavní pozornost byla zaměřena na implementaci výsledků summitu NATO ve Walesu a přípravě na nadcházející summit ve Varšavě, který se zabýval hrozbami z Východu (Rusko), novými hrozbami z Jihu (Islámský stát, migrace) a hybridní válkou. Delegáti dále řešili strategii přístupu vůči Rusku, resp. otázku, jak sjednotit aspekt odstrašení na jedné straně a efektivní komunikaci s Ruskem za účelem spolupráce v oblastech společného zájmu na straně druhé. Během tradiční diskuze s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a členy Severoatlantické rady se shodli na tom, že Aliance musí být připravena adekvátně reagovat na hrozby různého charakteru a intenzity (např. kybernetické útoky, hybridní válka, terorismus, migrace apod.) tak, aby mohla efektivně plnit své tři základní úkoly – kolektivní obranu, krizové řízení a kooperativní bezpečnost.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska, V. Klučka, M. Šarapatka a P. Šrámek, za Senát T. Jirsa a P. Kunčar.

Jarní zasedání v Tiraně, 27. – 30. května 2016

Rovněž jarní zasedání bylo charakterizováno přípravami na nadcházející summit NATO ve Varšavě a věnovalo se aktuálním tématům alianční agendy, tedy ukrajinské krizi a problematickým vztahům s Ruskem, strategii odstrašení a ujištění spojenců o kolektivní obraně a bezpečnostním hrozbám přicházejícím z jihu. Velký důraz byl kladen také na vztahy s partnery v rámci programů spolupráce (státy střední Asie, západního Balkánu aj.) i s dalšími nečlenskými zeměmi, jejichž strategický význam na poli globální bezpečnosti stále narůstá (především s Čínou).

V rámci zasedání pléna, na jehož úvod vystoupili předseda albánského parlamentu Ilir Meta a předseda vlády Albánie Edi Rama, se konala diskuze s náměstkem generálního tajemníka NATO Alexanderem Vershbowem. Týkala se opět přípravy na summit ve Varšavě, ale také významu politiky otevřených dveří a přistoupení Černé Hory do Aliance.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska, J. Farský, J. Nekl, P. Šrámek, za Senát T. Jirsa a P. Kunčar.

62. výroční zasedání v Istanbulu, 18. – 21. listopadu 2016

Výročnímu zasedání v Istanbulu dominovalo především téma terorismu, a to nejen vzhledem k boji proti Islámskému státu na území Iráku a Sýrie, ale také proti vnitrostátnímu terorismu přímo v euroatlantickém prostoru. Delegáti také zhodnotili výsledky varšavského summitu a shodli se na nutnosti posílit alianční politiku odstrašení, pokračovat v mezinárodní přítomnosti v Afghánistánu a postupně navyšovat obranné rozpočty do minimální výše 2% HDP.

Hlavním hostem plenárního zasedání byl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který čelil negativním reakcím parlamentářů na tvrdé kroky namířené proti opozici i běžným občanům po pokusu o převrat v Turecku v červenci 2016. Debata s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem byla věnována současným prioritám alianční agendy, tedy kolektivní obraně a šíření stability v aliančním sousedství a posílení výcviku domácích ozbrojených sil v Iráku a Afghánistánu.

Na zasedání byl dosavadní místopředseda PS NATO, italský poslanec Paolo Alli, zvolen novým předsedou Shromáždění.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska, J. Farský, V. Klučka a P. Šrámek, za Senát P. Kunčar.

Společné zasedání výborů v Bruselu, 18. – 20. února 2017

Na společném zasedání výborů se parlamentáři soustředili na současnou politickou agendu a operace NATO, spolupráci NATO s EU a stav aliančních sil ve světle nových bezpečnostních výzev. Aktuální úkoly Aliance, o kterých vedoucí národních delegací na závěr zasedání debatovali i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a členy Severoatlantické rady, vycházejí z kombinace tradičních hrozeb (vztahy s Ruskem, ukrajinská krize, ISIL) a nově vznikajících hrozeb (hybridní válka, zapojení nestátních aktérů do bezpečnostní politiky) a vyžadují tzv. strategii „360°“, tj. holistický, komplexní přístup ve východním i jižním směru. Členové PS NATO také podpořili nutnost plnit závazek navyšování obranných výdajů, odsoudili pokračující agresi Ruska vůči Ukrajině a zdůraznili, že by se Aliance měla více angažovat při pomoci Ukrajině.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, A. Beznoska a M. Sedlář, za Senát T. Jirsa a P. Kunčar.

Jarní zasedání v Tbilisi, 26. – 29. května 2017

Na jarním zasedání pokračovali parlamentáři v debatách o strategii přístupu k dvěma liniím současných bezpečnostních hrozeb, tedy linii východní (vztahy s Ruskem a ruská agrese na Ukrajině) a linii jižní (islámský terorismus, krize v Iráku a Sýrii). Důležitým tématem byl tradičně Afghánistán, ale delegáti debatovali také o nových fenoménech globální bezpečnosti, jako jsou sociální média či internet věcí. Zvláštní pozornost věnovali také Dálnému severu a vlivu klimatické změny na bezpečnost v tomto regionu.

Hosty závěrečné plenární schůze byli předseda Parlamentu Gruzie Irakli Kobakhidze, prezident Gruzie Giorgi Margevelashvili a premiér Gruzie Giorgi Kvirikashvili, kteří vyjádřili připravenost Gruzie na integraci do euroatlantických struktur. Diskuze s náměstkyní generálního tajemníka NATO Rose Gottemoeller se týkala výsledků nedávného summitu NATO v Bruselu, především zapojení Aliance do mezinárodní koaliace proti ISIL a apelu na zvyšování obranných rozpočtů, a to nejen v oblasti přímých financí, ale také navyšování kapacit a zapojení ostatních zdrojů do společných projektů.

Zasedání se zúčastnili: za PS A. Seďa, J. Farský, V. Klučka, J. Nekl a M. Sedlář, za Senát T. Jirsa a T. Czernin.

IV. Akce Stálé delegace PČR do PS NATO pořádané v České republice

Oficiální návštěva předsedy PS NATO v Praze 2. – 3.5. 2017

Návštěva předsedy PS NATO v Praze se uskutečnila na pozvání předsedy PS PČR Jana Hamáčka. Vedle oficiálního přijetí předsedou Senátu PČR Milanem Štěchem a předsedou PS PČR Janem Hamáčkem se předseda PS NATO setkal také s předsedou Výboru pro obranu PS Davidem Kádnerem a předsedou Zahraničního výboru PS Karlem Schwarzenbergem, se členy Stálé delegace PČR do PS NATO, s náměstkem ministra zahraničních věcí ČR Václavem Kolajou a náměstkem ministra pro obranu ČR Jakubem Landovským. V rámci oficiálního programu navštívil předseda Alli také 21. základnu taktického letectva AČR v Čáslavi a setkal se s náčelníkem generálního štábu AČR arm. gen. Josefem Bečvářem. Mezi hlavní témata jednání patřil především problém financování operací a činností NATO a apel na členské státy Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu v doporučené výši 2% HDP. Čeští představitelé podali předsedovi Allimu přehled o stavu české armády a jejím zapojení do společných operací a misí v rámci NATO a EU a ujistili ho o prioritách české zahraniční a bezpečnostní politiky, které jsou zcela v souladu s cíli Severoatlantické aliance. Diskuze byly vedeny také k hrozbám přicházejícím z východu a vztahům s Ruskem po nástupu nové americké administrativy v čele s prezidentem Trumpem.

V. Závěr

Stálá delegace PČR do PS NATO úspěšně navázala na činnost delegace v předchozích volebních obdobích a pravidelnou účastí svých členů na plenárních zasedáních, zasedáních výborů a podvýborů i Rose-Rothových seminářích zajistila kontinuitu zastoupení Parlamentu ČR v této meziparlamentní organizaci. Členové delegace se podíleli na vytváření kolektivního stanoviska parlamentářů členských zemí NATO k aktuálním úkolům a bezpečnostním výzvám Severoatlantické aliance a zapojovali se do debat v rámci zasedání PS NATO.

Obecně se dá říci, že během svého funkčního období se členové delegace v PS NATO zabývali adaptací Severoatlantické aliance na nové bezpečnostní výzvy přicházející z východu i z jihu, tedy vztahy s Ruskou federací a konfliktem na východní Ukrajině, bezpečnostními důsledky migrační vlny a nárůstu terorismu v oblasti severní Afriky a Blízkého východu, bojem proti ISIL aj. PS NATO se rovněž věnovalo tématu kybernetické obrany, hybridní války a protiraketové obrany. Centrální pozornost byla soustavně upínána na transformaci vojenské alianční mise ISAF v podpůrnou asistenční misi Rozhodná podpora v Afghánistánu a rozšiřování a modernizaci aliančních kapacit včetně problému s navyšováním obranných rozpočtů členských států.

Převzato z profilu.