V letošním roce 2016 měla Armáda České republiky 18 800 vojáků, zatímco Policie České republiky více než dvojnásobek početního stavu. Přesněji 40 077 příslušníků. Pak je jasné, že více než obranné zájmy státu jsou dnes a v budoucnu prioritou politických elit v této oblasti otázky řešení nejen trestně právní a přestupkové problematiky, ale zejména řešení problémů „veřejného pořádku“.

Pod tímto pojmem si lze představit cokoliv. Například od vystrkování zadku na americký konvoj, přes aktivity Zelených, až po možné občanské nepokoje v souvislosti s migrační krizí, obecnou nespokojeností se zavíráním dolů, až po demonstrace vyjadřující nespokojenost s politikou vlády v nejrůznějších oblastech, například ve vztahu k EU.

Asi se nikdo nesnaží zastírat (i když to také nikdo nezdůrazňuje), že policie má také vnitřní funkci ve vztahu k obyvatelstvu. Nepodceňuje to evidentně ani dnešní struktura policejního sboru. Jen u služby pořádkové policie je zařazeno cca 18 000 příslušníků policie (což je stejný početní stav, kterým disponuje naše armáda). Podle policejního serveru jde o službu, která je prakticky pilířem policie.

Jedním z úkolů pořádkové policie je spolupůsobení při zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení . Mohou být její jednotky využity také k ochraně a obnovení veřejného pořádku. Speciální pořádkové jednotky krajských ředitelství policie -tzv. těžkooděnci, (Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem) pak chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, k obnovení veřejného pořádku.