Sehnalová (ČSSD): Lze vyčíslit práci europoslance?

26.10.2015 13:27

Když think-tank Evropské hodnoty za velkého zájmu médií zveřejnil svou první studii hodnocení aktivity europoslanců, uvedla jsem během její prezentace absurdní příklady, jak by asi vypadal takový vzorový, nejpilnější europoslanec.

Sehnalová (ČSSD): Lze vyčíslit práci europoslance?
Foto: sehnalova.cz
Popisek: Europoslankyně Olga Sehnalová

Když think-tank Evropské hodnoty za velkého zájmu médií zveřejnil svou první studii hodnocení aktivity europoslanců, uvedla jsem během její prezentace absurdní příklady, jak by asi vypadal takový vzorový, nejpilnější europoslanec, pokud bychom tzv. sledovaná kvantitativní kritéria brali doslova a přitom co nejefektivněji. Druhá studie, která byla představena před několika dny, se v tom příliš neposunula.

Byla jsem pozvána na prezentaci výsledků této druhé studie a snažila jsem se autorům i širokému publiku opětovně vysvětlit na konkrétních příkladech nesmyslnost hodnocení, pokud není na samotném počátku jasně definováno, co si vlastně pod "aktivním" europoslancem představujeme. Teprve až budeme mít v tomto jasno, můžeme se pustit do hledání odpovídajících indikátorů. Nikoliv obráceně. To by ovšem od analytiků vyžadovalo větší úsilí než převzetí veřejně dostupných statistik a pokus o jejich zdánlivě objektivní interpretaci.

Prezentováním prostých čísel můžeme dosáhnout pravého opaku

Protože ale bez ohledu na výše uvedené výhrady snahy hodnotit europoslance budou zřejmě trvat, dovoluji si uvést i několik doporučení. Tedy například: na plénu rozlišit vystoupení - zda europoslanec hovoří jménem frakce směrem k přítomnému komisaři, nebo zda ex post písemně zdůvodní, jak hlasoval. U pozměňujících návrhů doporučuji nehodnotit jejich prostý počet, ale reálný výsledek, to znamená, zda se promítly do výsledného textu, což odráží jejich relevantnost a schopnost je prosadit, tedy vliv toho, kdo pozměňující návrh podal. Dále rozlišovat zprávy legislativní a nelegislativní i to, zda mají opakující se charakter nebo se jedná o priority pracovního plánu Komise. Za krok správným směrem naopak lze dle mého názoru považovat sledovanou novinku a to účast na jednání výborů, ale ani ta sama o sobě není zcela vypovídající.

Prezentováním prostých čísel, chcete-li čárek, bez jejich kvalitativního vyhodnocení, můžeme dosáhnout pravého opaku zamýšleného efektu. Pokud i nadále bude platit, že k mediálnímu titulu „europoslance pracanta“ vede sčítání čárek, může být těžké nepodlehnout. Jen pozor, aby zbyl čas na to, co od nás očekávají voliči - tedy prosazování skutečného vlivu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jurečka (KDU-ČSL): Plán, jak pomoci naplnit peněženky pracujících rodin

15:14 Jurečka (KDU-ČSL): Plán, jak pomoci naplnit peněženky pracujících rodin

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k prorodinné politice KDU-ČSL