Poslední pražské zastupitelstvo před volbami, které se konalo ve čtvrtek 8. září, čítalo téměř 200 bodů a cca 10 tisíc stran podkladových materiálů. Nedivím se, že se jeden z opozičních zastupitelů proti tomu ozval. Pro normálního člověka, zvlášť v případě, že se jedná o zastupitele neuvolněného, je takové množství nenastudovatelné. I my, jako komunističtí zastupitelé, jsme tuto praxi často kritizovali.

Jak vidno měnit zaběhnuté koleje se koalici nechce. To se týká i kultury jednání. Kdo čekal věcnou a slušnou diskuzi, musel být zklamán. V rámci vrcholícího předvolebního boje se projevy zastupitelů z koalice i opozice opět vyostřily. Lidé, kteří mají ještě žaludek na to, sledovat vzájemné přestřelky namísto řešení vršících se problémů, tak poslouchali vzájemné obviňování, kdo víc rozkrádá hlavní město, kdo víc lže, víc podvádí.

Pomoc, nebo zbrojení?

Občané, kteří vystupovali s požadavkem na zařazení nového bodu k vyřešení toho, co je trápí, nestačili zírat na to, jak jimi volení zástupci na sebe křičí a urážejí se, jak se baví v sále i kuloárech, takže není slyšet vlastního slova. Problémy lidí jdou stranou. Přitom stále víc rodin s dětmi, stále víc seniorů, zvlášť pokud žije jeden osamoceně, má problémů nad hlavu. A teď má k tomu hlavu plnou starostí, se zdražováním elektřiny, plynu a všech základních potřeb vůbec. Ceny potravin se za poslední rok zvedly o 20 procent, cena elektřiny za poslední dva roky narostla sedmnáctkrát. Dva ze tří seniorů v naší zemi jsou ohroženi chudobou, desítky tisíc jich jsou v exekuci. Vláda zaspala, pražská koalice přichází s nedostatečnou pomocí, a ještě ke všemu pozdě.