Děkuji za slovo,

já moc rád slyším tady od pana ministra to, že se počítá s podporou uhelných regionů, to slyším velmi rád, nicméně právě k té podpoře bych se teď chtěl vyjádřit, mám tady k tomu připravenou trošičku delší řeč, snad nebude příliš dlouhá, nicméně rád bych tady debatu trošku vrátil do reality, a do té reality uhelných regionů. Já jsem z jednoho z nich, tak si myslím, že vím, o čem mluvím.

Zkrátka a dobře, podstata emisních povolenek tkví v tom, že zpoplatňují vypouštění emisí do atmosféry, aby byl vyvíjen tlak na omezování jejich produkce, mluvili jsme tady o tom, tyto peníze, které stát tímto způsobem vybere, jsou příjmem státního rozpočtu, nejen, a za rok 2019 se bude jednat přibližně o 15 mld. korun, které nám přitečou, nebo které vlastně zaplatíme. To je tato část.

Největšími plátci do státního rozpočtu a spotřebiteli těch povolenek jsou, jak už tady padlo, jsou největší znečišťovatelé, to znamená výrobci elektrické energie z fosilních paliv, to znamená elektrárny, které jsou převážně ve třech krajích, což je Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Tyto kraje jsou současně také ekonomicky nejslabší z celé ČR. Potýkají se dlouhodobě se strukturálním postižením a mnohé ekonomické ukazatele se oproti zbytku republiky nadále zhoršují. Na tyto prohlubující se rozdíly opakovaně upozorňovala a upozorňuje Evropská komise. To tedy znamená, že z nejslabších regionů stát ještě oproti jiným navíc inkasuje další nemalé peníze formou emisních povolenek.

Pro představu, o jakém balíku, to už tady padalo, nicméně třeba konkrétně ze Sokolovska, což je nejmenší hnědouhelná pánev v ČR, na emisních povolenkách za letošní rok odejde do státního rozpočtu nebo zaplatí se na emisních povolenkách 2 mld. korun, což je obrovské číslo, takže to nejsou žádné drobné, pro ty regiony je to hrozně cítit.