Děkuji, pane předsedo. Já možná jenom několik málo slov na vysvětlenou. Když jsem si přečetl stanovisko senátní legislativy, tak to k tomuto bodu napsalo takovou větu, že jde patrně o nějaké nedorozumění, ke kterému tady došlo. A já také vycházím z toho slova bezpečnost, že je to širší pojem, že je to z latinského securitas, sine cura - bez starosti, to české bez péče, bezpečí. Takže samozřejmě pokud nebudeme mít dobrou obranu, tak nebudeme bezpeční. To spolu souvisí a obrana a bezpečnost musí být spojena a nemůžeme někomu jaksi tento pojem odejmout a nechat mu jenom obranu. Byla by to spíš nelogičnost než něco jiného.

A pokud jde o tu duplicitu nebo o zasahování si těch dvou služeb do své působnosti. Víte, k tomu vždycky bude docházet a ono k tomu tak trošku docházet musí. Experti na zpravodajské služby říkají, že pokud by k tomu nedocházelo, že by se služby ať už civilní a vojenské, nebo vnitřní a vnější, příliš od sebe vzdalovaly v té působnosti a nedocházelo k těm možná nějakým informačním průnikům, tak že by to bylo špatně, protože tam vzniká prostor, který nepokrývá nikdo. A jde o to, aby to prolínání nebylo nějaké jaksi totální, aby nedělaly ty dvě služby jedno a to samé, ale určitý průnik tam být musí a je zdravý a je potřebný. A to není otázka zákona, jestli se tady budeme přít o slovíčka, to je otázka koordinace služeb. Toto musí řešit nějaký koordinační orgán. Vláda má výbor pro činnost zpravodajských služeb. Tam se řeší tyto problémy, tam se řeší ty průniky, případně nějaké silnější dotyky. Takže já v tom problém nevidím, že by se ta působnost soustředila do jedné služby, anebo že by si zasahovaly do své působnosti, ale je to skutečně věc vlády, která musí tuto činnost správně koordinovat a sledovat, aby nedocházelo k těmto jevům. Děkuji.