Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, páni kolegové. Jak jsem již avizoval – máte to pak i na stole, ale avizoval jsem to ale už dříve, předkládám pozměňovací návrh, který spočívá v tom, že se vyřadí celá 3. část. To znamená zákon o myslivosti, novela tohoto zákona. Ta totiž v původním vládním návrhu zákona vůbec nebyla. Vůbec. Byla tam dodána do systému ve sněmovně až na konci 2. čtení. A tímto způsobem bylo jednak zabráněno legislativnímu kolečku, jaké musí obsahovat vládní návrhy, aby se v něm vychytaly všechny možné mouchy, ale aby se k němu také mohla vyjádřit myslivecká veřejnost a odborná veřejnost, myslivecké spolky a další. Bylo to tam vloženo tak, že se k tomu vyjádřit nemohly vůbec. Bez jejich vědomí, upozornění dopředu, bylo to uděláno tak, jak se ve slušné společnosti nečiní. Zákeřně.

Já jsem v pozměňovacích návrzích, v odůvodněních, které jsem zasílal, psal řadu důvodů, proč by tento zákon o myslivosti, ta jeho novela měla být opět z toho návrhu o lesích vyňata.

Kromě toho, co jsem vám zaslal další listy od mysliveckých organizací, různé připomínky k tomu, jak je to špatně, jak se nemohli bránit. Nebojte se, já to celé číst nebudu, to bych si na svědomí nevzal, abych tu předčítal stohy. Jenom snad jeden, co mám tady velkým písmem. To nebude tak dlouhé. Takže některé argumenty, proč vyjmout zákon o myslivosti. „Péče o zvěř jakožto složku životního prostředí vykonávají subjekty odlišné od státu a činí tak na své náklady v současnosti. Není proto přípustné, aby stát těmto subjektům direktivně plánoval. Ještě méně je to přístupné v situaci, kdy si tyto subjekty za své peníze pronajmou od státu honitby, o které opět za své peníze posléze pečují. Novela je odůvodňována snahou dostat stavy spárkaté zvěře pod kontrolu. Ale zcela neselektivně zasahuje všechny honitby na celém území republiky. A to včetně těch, kde problémy se spárkatou zvěří nikdy nebyly. Navíc není respektováno, že některé subjekty hospodaří ve vlastní režii na vlastních majetcích. Koncept plánování vycházející ze sčítání zvěře provedeného uživatelem honitby, je zcela pomýlený. Již nejméně 15 let je ve všech odborných kruzích opakováno, že čísla z takto provedeného sčítání jsou absolutně mimo realitu, podhodnocená. Státní správa není odborně vybavená k tomu, aby mohl být novelou navrhovaný model vůbec realizován. V současné době není po úřednících vykonávajících státní správu myslivosti vyžadováno ani základní myslivecké vzdělávání. To jest lovecký lístek. Přitom již plánování podle současné právní úpravy vyžaduje vzdělávání minimálně na úrovni mysliveckého hospodáře. Navrhovaný systém, kde má být hodnocen stav ekosystému, pak vyžaduje skutečně zevrubnou znalost nejen myslivosti jako takové, ale i ekologie. To však nejsou znalosti, které si lze v dostatečné hloubce osvojit během předpokládané dvouleté legisvakanční lhůty. Po technické stránce není dořešeno odevzdávání markantů. Jaké markanty, v jakém intervalu a kam se budou odevzdávat a také, jak budou státní správou skladovány. Popřípadě likvidovány.“

Já, když jsem jednak rozesílal kolegům ten svůj plánovaný návrh pozměňovací návrhu, tak když jsem s nimi mluvil, tak jsem byl překvapen tím, že ti, co se k tomu vyjádřili, neargumentovali argumenty, že by byli pro zachování toho návrhu, který předložila Poslanecká sněmovna, tím, že by bylo dobře, že ten přílepek o myslivosti, jinak to nemůžu nazvat, tam byl vložen. Že to bylo správné. To nikdo z těch, co jsem s nimi o tom mluvil, netvrdil. Naopak, že byl špatný. Ale že jde o to, aby lesáky nepřišli o úhradu škod způsobených kůrovcem.