Senát - proč jsem nepodepsal a nepodepíši ústavní žalobu Senátu na prezidenta republiky

Ústavní žaloba se skládá ze 7 bodů. Pět z nich (A.,B,C zcela a D a G zčásti) jsou činy z minulého volebního období, které jsou dle mého právního názoru po uplynutí tohoto volebního období nežalovatelné (žaloba se musí v tomto období podat).

Autoři žaloby tvrdí, že funkce prezidentovi od spáchání činů z minulého období nezanikla, neboť v poslední den minulého volebního období 8. března 2013 složil slib, kterým zůstal ve funkci prezidenta a proto může být i nyní žalován za činy z prvního volebního období.

Já mám ovšem zcela jiný právní názor. Ústava stanovuje v čl. 55 prezidentovi volební období na pět let. Zároveň zákon o Ústavním soudu zná pojem "zánik funkce uplynutím doby NA KTEROU BYL ZVOLEN" (pozn.: čtyři poslední slova jsou v žalobě vynechána, viz. str.48). To znamená, že prezidentovi funkce (první mandát) o půlnoci 8. března 2013 zanikla, na čemž nic nemění ani to, že 8. března 2018 získal podpisem slibu ve 14.09 hod. funkci (mandát) novou (a po zbývající část dne 8. března 2018 byl vlastně ve dvou funkcích, běžely mu dva mandáty, byl prezidentem jakoby 2 x, jev mimochodem běžný i u senátorů po nových volbách). Zánikem funkce, která trvala od 8. března 2013 do 8. března 2018 zanikla možnost prezidenta za skutky tohoto období žalovat (§ 98 (3) zákona o Ústavním soudu stanovuje, že zánik funkce uplynutím doby na kterou byl zvolen, není důvodem pro zastavení řízení. Z toho ale současně plyne, že samotné podání žaloby musí být v období, kdy ještě funkce uplynutím doby, NA KTEROU BYL ZVOLEN, neuplynula).

Autoři žaloby tím, že obě funkční období spojili v jedno, udělaly ze dvou 5letých mandátů jeden 10letý, což ovšem odporuje Ústavě, která explicitně stanovuje, jak jsem již výše uvedl, mandát 5letý (však také oba mandáty jsou de iure zcela oddělené, počínaje novou kandidaturou po nový slib).