Jurečka (KDU-ČSL): Korektní spolupráce napříč stranami

Děkuju moc, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já chci na úvod tady ocenit a poděkovat panu ministru Juchelkovi za dvě věci. Za to, že tu obecnou rozpravu ještě otevřel – já jsem v minulosti to taky dvakrát jako ministr udělal, i když to nebylo nutné. Někteří se tváříte, co to tady říkám, ale já si myslím, že to jsou nějaké věci, které tu Sněmovnu, i když se v mnoha věcech neshodneme a někdy je to vypjaté až zbytečně, tak přece jenom tyhle věci ukazují, že tady je nějaká občas dobrá vůle. Takže za to chci poděkovat.

A druhá věc, kterou chci tady ocenit, že i když se třeba já nebo lidovci v celé řadě věcí, jak je řeší pan ministr MPSV, v těch parametrech neshodneme – v oblasti třeba důchodů a těch záměrů, které tady jsou – tak ale tady fakt chci říci, že běží velmi dobrá komunikace nad klíčovými věcmi.

Pan ministr a jeho tým si umí pozvat zástupce všech stran, i opozičních, i zástupce Senátu, k tomuto tématu, třeba k úpravám k superdávce jsme k tomu měli dvě setkání, otevřenou debatu a bylo vidět, že i na těch pozměňovacích návrzích, které potom ve finále byly načteny, byla i nějaká reflexe z té debaty a promítla se tam. Není to úplně běžné u všech rezortů, ale tady to chci zmínit, protože kdyby to takhle fungovalo v daleko větší míře i u jiných témat, tak si myslím, že by se celkově ta situace tady mohla o dost víc uklidnit a nemuselo by to (být) tak vyhrocené jenom tady, ale i třeba na sociální sítích a mediálně.

Teď mi dovolte, abych se stručně vyjádřil k tomu tisku, který vlastně na jedné straně řeší tu podstatnou část navýšení rodičáku. O tom jsme tady vedli mnohokrát diskusi. Já k tomu jenom poznamenám tolik. Mrzí mě, ale uvidíme, jak to dopadne ještě v hlasování ve třetím čtení, ale předpokládám, že naše pozměňovací návrhy nakonec nebudou přijaty, prostě mrzí mě, že jsou tady návrhy, které nemají žádný rozpočtový dopad, fakt nemají žádný rozpočtový dopad, počítají se standardními částkami, které dneska v tom zákoně v rozpočtu jsou, ale kdyby byly přijaty, znamenaly by větší flexibilitu a podporu rodičů a českých rodin. Jsou to návrhy, které se třeba týkají zvýšení vyměřovacího základu čerpání rodičáku, protože (je?) část rodin, část rodičů, maminek, které prostě neměly tu možnost mít předtím tu pojistnou dobu a jsou zastropovány tou výši rodičáku, protože jsou na 70 procentech vyměřovacího základu, o kterém tady byla před chvilkou řeč. Kdybychom to dali na 100 procent vyměřovacího základu, zvýšíme jim flexibilitu, rychlost čerpání. A logicky by se to u většiny z těchto (osob?) propojovalo i na to, že se budou vracet třeba i dřív na trh práce, minimálně ve formě nějakého zkráceného částečného úvazku. Toto kdyby se zvážilo, ať už teď v tomto tisku, nebo v budoucnu a upravili byste to, bylo by to docela fajn. My jsme udělali nějakou flexibilitu před těmi zhruba třemi a půl roky. Toto by mohl být další posun.

Pak je tady úprava čerpání otcovské tak, aby ta otcovská mohla být čerpána po dobu jednoho kalendářního roku od narození miminka. Zase, nic to nestojí. Nic to nestojí, je to jenom větší prostor pro to, ať si to ti rodiče v té domácnosti můžou uzpůsobit líp k tomu, aby ta péče prostě mohla být ze strany otce daleko větší.

Pak jsme tady jako lidovci také udělali úpravu, která samozřejmě, na rovinu říkám, už by něco stála. Ale ve světle toho, když vidíme, že vládní koalice říká, chceme vzít náraz (na?) státní rozpočet, koncesionářské poplatky, bereme za 17 miliard korun POZE, bylo by legislativně i technicky stihnutelné, aby ten vyšší rodičák byl už od 1. 10. Bylo by to fajn, byl by to jako hezký, vstřícný krok k té části rodičů, kteří prostě budou mít narozené miminko ještě v tom třetím kvartále a kterých by se toto také mohlo dotknout.

Pak je tady jedno opatření, které taky nic nestojí, ale dává větší podporu našim rodinám, rodičům. A to je krok, který by navazoval na to, co už platí teď a bude aplikováno od 1. 9. tohoto roku. A to je povinnost obcí a měst zajistit místo ve školkách a dětských skupinách pro děti od tří let věku. Doteď ta povinnost byla v zákoně sice školském, ale neměla žádnou vymahatelnost. Teď je tam poprvé vloženo to, že když se to místo nezajistí, tak ta obec je povinna těm rodičům to kompenzovat. A já jsem navrhoval za lidovce logicky druhý krok. Posuňme tu hranici z tří let na dva a půl roku a dejme to od 1. 9. 2027. Myslím si, že by to bylo zase velmi vstřícné, podpora toho, aby rodiče mohli případně na ten zkrácený úvazek se postupně vracet do práce.

Kolegyně, kolegové, prosím, zvažte to ještě. To nemá žádný přímý dopad na státní rozpočet, ano, může to mít dopady na některé rozpočty obcí a měst. Na druhou stranu je tady pokles demografický a v tomhle ohledu si myslím, že by se to rozumně potkávalo, aby se to opatření prostě do praxe aplikovalo poměrně, řekněme, bez nějakých jako významných vedlejších nákladů. Chápu, kdybych to řekl před čtyřmi pěti roky, tak byste mě tady mohli argumentačně utlouct s tím, že to můžou být náklady v řádu miliard korun. Teď v té situaci fakt nejsme.

No, a pak my tady navrhujeme taky jeden krok, když tady se tak často hovoří o tom, jak mít spravedlivá valorizační schémata, jak je chceme upravovat třeba pro skupinu seniorů, nebo tato vládní koalice. Já jsem vzal úplně stejný valorizační princip, úplně stejný, a navrhl jsem, bychom takto jednou provždy vyřešili ty nedůstojné debaty o tom, jestli jednou (?) po dvou, po třech, po čtyřech, pěti letech zvýšíme tady rodičák a jestli vytváříme děti dvou kategorií podle kalendáře, podle sekundy narození, jestli se narodí ještě 31. prosince 23:59, nebo už 1. ledna 001. Tady by byl mechanismus, tak jak je to u peněžité pomoci v mateřství, který by se automaticky valorizoval na základě inflačního růstu spotřebního koše domácností, a bylo by to téma jednou provždy vyřešeno. Jo, takže je to technicky možné, funguje to, funguje to v jiné části podpory rodičů. A prosím, kdybyste tady toto zvážili.

Pokud jde o tu druhou část, kterou tady řešíme trošku nad rámec tohoto tisku a řekněme si, je to takový trošku jako přílepek, ale vzhledem k tomu, že je tady shoda napříč politickým spektrem, tak si myslím, že tady to bereme všichni jako krok, který je nutný v dané situaci. A já za ním stojím v tom slova smyslu, že když jsme řešili v loňském roce přípravu celé superdávky, tak jsme poctivě říkali, neumíme všechny situace a všechny věci namodelovat a dopočítat do přesných dopadů na všechny domácnosti, které tu superdávku budou přijímat. Proto jsem rád, že pan ministr se svým týmem, když má dneska ta data, tak se snaží v maximální možné míře je doanalyzovat a nastavit ten systém ještě v lepším parametrickém podání.

Já za sebe říkám, s těmi kroky, které tam jsou, v zásadě nemám problém, úprava těch normativů. Děkuju za ten pozměňovák, který vzešel z té debaty. Zase, ve čtvrtek byla debata, na základě té debaty nakonec pan ministr ještě připravil jednu variantu, nevím, jestli projde. Možná, si myslím, že asi jo. Projde, pan ministr říká, že projde že k tomu dá kladné stanovisko. Je to určitě zase jako dobrá věc, kdy na základě faktů se nakonec přistoupí k té úpravě na základě podkladů. Já jsem tam měl ještě zhruba tři podtémata drobná, ale pan ministr přislíbil, že bude ještě druhé doladění do superdávky někdy v průběhu příštího roku, nebo přelomu tohoto a příštího roku legislativně, na základě potom zase těch dat, která vzejdou z toho, jak po 1. 10. se bude ten systém zase chovat s těmi novými parametry. To je zase jako dobrý krok. A já tam řeknu za sebe, já bych chtěl, abychom více akcentovali podporu těch příjemců přes pracovní bonus, abychom tam vyřešili tu problematiku především příjemců, kteří jsou v insolvenci. Já vím, že některá část poslanců mluví o exekucích, OK, já proti tomu nic nemám, ale mě nejvíc zajímají lidi, kteří jsou v insolvenci, protože to už jsou ti, kteří jako směřují k tomu, že ten problém opravdu dokáží dlouhodobě vyřešit, směřují do toho, aby zvládli oddlužení a vrátit se plně do běžného života i z hlediska těchto situací. Takže kdyby na to dokázal ten pracovní bonus reagovat a vyladit tam ty některé body zlomu, které tam ještě drobně zůstávaly, a pak se podívat na situaci rodin, které jsou OSVČ, protože tam pracujeme s paušálem, který, uznávám, pro některé regiony nemusí být úplně fér, protože prostě je rozdíl v tom, jestli OSVČ je v Praze, anebo opravdu v nějakém okrajovém podhorském regionu, tak na rovinu říkám, tam ta fikce, kterou jsme nastavili (?) v loňském roce, není úplně ideální. Dneska už máme data a budeme je mít, která budeme třeba schopni v příštím roce zapojit do toho, aby to bylo co nejvíce objektivní, kolik si opravdu ten živnostník v tom daném oboru, v tom daném regionu může vydělávat.

Takže toto když se podaří vyladit, tak za mě to, co jsme si řekli před těmi dvěma a půl roky, mít systém, který motivuje, motivuje k legální práci, k tomu, aby rodiče řádně vychovávali své děti a aby tam nebyly zbytečné demotivující oblasti, kdy prostě pro100 korun legálně vyššího výdělku přijdete o 1 000 korun sociální podpory, tak ty věci se podle mě podaří naplnit. A věřím tomu, že si to také během letošního roku sedne tak, aby postupně celý ten proces byl jednodušší nejenom pro toho žadatele přes klientskou zónu Jenda, ale i pro samotný Úřad práce.

A to chci závěrem říci, že chci poděkovat všem lidem na MPSV, na úřadech práce, kteří za tím stojí, protože dělat takovou změnu po 30 letech fakt není legrace. Já si troufnu říct, že to je jedna z největších změn vůbec jako v historii administrativy tohoto státu. A ten systém se nepoložil, ten systém neznamená, že mám tady týdny a týdny nevyřešené žádosti, že se mně zásadně ztrácejí data, jako třeba se stalo v oblasti stavebního řízení, ale prostě funguje, byť má samozřejmě porodní bolesti, to vůbec jako nezakrývám. Ale chci za to poděkovat.

Takže ještě jednou všem kolegyním, kolegům děkuju za spolupráci na tomto návrhu, která podle mě byla napříč stranami, které tady jsou, ve Sněmovně i v Senátu, bych řekl, velmi korektní, byť jsme se neshodli ve sta procentech, ale takhle kdybychom to uměli v jiných oblastech, u jiných ministerstev, bylo by to docela fajn. Díky moc.