Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, v opačném pořadí, omlouvám se, vidíte, že jsem trochu indisponován. Minulý týden jsme strávili několik dní v Bruselu, kde jsme bojovali o finanční prostředky pro takzvanou platformu uhelnou, jak pro hnědé uhlí, tak pro černé uhlí. Když se budeme chovat velmi rozumně, ale důsledně, tak si myslím, že ty další miliardy pro ty krizové regiony, kde se to uhlí těžilo a ještě těží, jsou na cestě a jsou velmi reálné. Ale to není to podstatné.
To podstatné je, co se tady dneska projednává. Zpráva o tom, jakým způsobem pomoci našim strukturám firemním, ale i mezinárodním, jakým způsobem udržet velmi rozumné a kompetentní lidi ve funkcích valné hromady nebo ve funkcích korporátních společností, akciových společností. Myslím si, že paní ministryně vystihla podstatu celého tohoto problému, že tento zákon je víceméně takovým, řekl bych, explicitně technickým procedurálním ve vazbě na fungování naší ekonomiky, poněvadž v naší ekonomice převažují akciové společnosti a tvoří se velké korporáty, i s mezinárodní účastí, ta není malá, už tady byla několikrát vzpomínaná.
Čili já bych tady nevedl dlouhou debatu k tomuto, poněvadž si myslím, že jsme všichni v naší kariéře se setkali s těmito jevy a byli jsme dokonce někteří aktivními účastníky tvorby našich hodnot prostřednictvím firem, já tady oceňuji na tom to, i Evropa to potvrzuje, že identifikace akcionářů kótovaných akciových společností je velmi podstatná a také vyšší transparentnost činnosti tzv. institucionálních investorů, tedy v zásadě pojišťoven, zajišťoven, které budou nově poskytovat vysvětlení svého zapojení do činnosti emitenta. Tady samozřejmě tato změna vyvolá řetězec změn, v navazujících zákonech, jako například dojde ke změně zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, ale především zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jelikož právě navrženými změnami tohoto zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou realizovány zmíněné cíle předloženého návrhu zákona. Samozřejmě, že zákon o podnikání na kapitálovém trhu by měl být doplněn například o ustanovení upravující předávání informací, dneska tady byla k tomu řeč v souvislosti s jinými věcmi, potvrzování hlasování, jejich průběh a dopad, obsah předkládaných schválených uveřejněných politik, odměňování atd. a další věci. Podstatou toho zákona je, dokonce jsme se o tom bavili na hospodářském výboru, kde padly některé návrhy, v tomto smyslu, že zodpovědná by měla být celá firma, my jsme se usnesli, že musí být zodpovědní konkrétní lidé, kteří zastávají tyto funkce, jak v předsednictvech, tak v dozorčích radách.
Legislativní proces tedy nebyl nijak komplikovaný, i když trval delší dobu. Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen vládou dne 9. 10. 2018, po třetím čtení dne 19. 6. 2019 pak byl konečným rozhodnutím Poslanecké sněmovny vysloven souhlas s návrhem zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Závěrečné hlasování č. 986 se účastnilo 176 poslanců, 124 hlasovalo ve prospěch, proti návrhu bylo 26. Čili jednoznačně zákon byl přijat.
Návrh na usnesení je: VHZD projednal 17. 7. 2019 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů, doporučuje Senátu PČR schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
