Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, už bylo mnohé řečeno. Mezi jinými i to, že není důvod měnit Listinu základních práv a svobod, protože nic nehrozí. Není důvod do listiny zasahovat. Vzpomeňme si, když byla přijímána Listina základních práv a svobod, ať už v roce 90 nebo 92. Hrozilo v roce 92, že budou znerovnoprávněny děti? Hrozilo v roce 92, že bude vězení pro dluhy? Hrozilo v roce 92, že obydlí nebude nedotknutelné? Ne. Princip Listiny základních práv a svobod je garantovat něco, právo, tak, aby nemohlo být snadno změněno, snadno napadeno. To je principem i tohoto návrhu. Nehrozí, že by teď někdo podával návrh na zrušení hotovosti ani v ČR, ani v EU. Ale pokud tuto novelu přijmeme, a já bych chtěl upozornit, že tím, že pokud budeme teď hlasovat pro ať už ve verzi, která přišla, nebo ve verzi pozměňovacího návrhu, tak ten návrh „jenom“ pošleme do PS. Bude se o něm hlasovat ještě 3x v PS a ještě 1x v Senátu, ještě může být dále upravován. Nejednáme teď o přímém zásahu do Listiny základních práv a svobod. To bych chtěl upozornit.

Druhá věc, prevence proti nepřiměřenému zásahu státu do osobní svobody. Ano, ČNB má pravdu, že právo platit v hotovosti a povinnost přijímat hotovost je upraveno prostým zákonem. A v tom je ten problém, protože prostý zákon je změnitelný v PS prostou většinou. V případě, že by se Senát „postavil na zadní“, tak je přehlasovatelný většinou 101. Stačí 101 hlasů v PS a hotovost je minulostí. Pokud bude zakotveno toto právo v ústavě, respektive v ústavním pořádku, respektive v Listině základních práv a svobod, tak se musí najít celospolečenská shoda, že hotovost nechceme. A 120 poslanců neměla žádná vládní koalice od vzniku, respektive samostatnosti ČR od roku 93. Neměla. Nikdy. Nikdy neměla v PS vládní koalice ústavní většinu. Samozřejmě pominu-li dohody po roce 2000. To je druhá věc.