Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené poslankyně, vážení poslanci,
já tady nebudu polemizovat s argumenty, které tady uvedla paní ministryně na obhajobu novely tohoto zákona o zrušení Fondu národního majetku tak, jak jsem to dělal v Senátu. Na to si myslím, že tady budou jiní, a jenom bych vás konzervativně seznámil s průběhem projednávání tohoto zákona v Senátu.
Jenom stručně. Vlastně novelou zákona je odstraněna velká část taxativního výčtu možností použití prostředků privatizačního fondu, kromě úhrady spojené s odstraňováním ekologických škod privatizovaných podniků a úhrady nákladů nápravy škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na revitalizace dotčených území. Nově je pak zavedena možnost převedení prostředků fondu privatizace do státního rozpočtu a jejich využití v jakékoliv jeho kapitole, a naopak nově zavedena možnost převodu prostředků ze státního rozpočtu do tohoto fondu.
Návrh zákona byl projednán na plénu Senátu dne 15. 11. s výsledkem hlasování: Návrh zákona zamítnout - při účasti 69 senátorů bylo 51 pro zamítnutí, 10 proti a 8 se hlasování zdrželo.
K hlavním důvodům, které vedly k zamítnutí a které padly, jak na projednávání ve výboru, tak na plénu, tak bylo většinou řečníků požadováno, aby fond prioritně sloužil k pokrytí závazků státu na odstraňování ekologických škod, které činí řádově v závazcích ze smluv asi 100 miliard korun, a ne k tomu, aby z tohoto fondu byly vyváděny prostředky do státního rozpočtu. Naopak by mělo Ministerstvo financí zajistit ve fondu dostatečné množství prostředků a hlavně urychlený průběh sanací tak, aby tyto závazky byly urychleně odstraněny, protože ekologické závazky, respektive smlouvy na jejich odstranění, v některých případech jsou již vousaté a trvají 25 let. Senátoři uváděli příklady ze svých regionů, kdy se sanace postižených lokalit táhne velice dlouho a Ministerstvo financí k tomu přistupuje velice laxně.
Padaly rovněž pochybnosti, zda je tato novela motivována skutečně snahou o hospodárné využití prostředků, které jsou ve fondu privatizace uloženy, nebo pouhou snahou o posílení státního rozpočtu, jak tady bylo řečeno. Ve fondu díky tomu, že je důchodový účet v přebytku, se vlastně nashromáždilo 34 miliard a samozřejmě je to velice lákavým soustem tyto prostředky použít do státního rozpočtu a financovat z nich akce, jako jsou slevy na jízdném a podobně. Takže to byla další námitka.
A pak tam padaly takové návrhy, že tento fond privatizace by měl být veden v podobném módu, jako je například atomový fond, kde se střádají peníze na likvidaci jaderných elektráren po jejich dožití, a pokud by měl ten fond být něčemu použit, tak potom na financování základních opatření, jako je například opatření reagující na klimatickou změnu, snížení uhlíkové stopy nebo prostředky na řešení energetické bezpečnosti.
Takže to byl asi takový průřez tím, co se dělo při projednávání v Senátu, a jak jsem říkal, 51 ze 69 přítomných senátorů souhlasilo s návrhem na zamítnutí.
Děkuji za pozornost.
Ing. Ladislav Kos
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
